1381962_669890236388866_547330755_n

28.10. 2013

Autor: Redakce EFSK

Po více jak pěti měsících se čeští vlastenci, tentokrát v rámci nově vzniklé Evropské fronty solidarity pro Kosovo, vydali opět do tohoto překrásného kousku uloupené srbské země. Podzimní humanitární akce tentokrát nabyla mezinárodního charakteru, jelikož se akce zúčastnili i aktivisté z Itálie, Francie, Finska a dokonce i Brazílie. Celou akci organizovala Evropská fronta solidarity pro Kosovo společně s humanitární organizací SOL.ID. Češi shromáždili výraznou část humanitární pomoci pro Srby na Kosovu. Účast lidí z dalších zemí však byla velmi důležitá, neboť jim může ukázat cestu jak pomáhat Srbům na Kosovu a okruh lidí, kteří podporují srbské Kosovo se tak rozšíří v řadě různých zemí. Výzva s prosbou o přispění na akci byla společně s grafikou vyvěšena na různých internetových stránkách s dostatečným předstihem. A potvrdilo se, že to byla dobrá volba.

Samotná Evropská fronta solidarity pro Kosovo byla založena již v červnu letošního roku. V srpnu byla oficiálně vyhlášena sbírka na podzimní humanitární pomoc a pomalu se rozjela její propagace. První naší velkou akcí byla návštěva delegace Srbské radikální strany v Praze, kterou tvořili vrcholní srbští politici. Delegace této strany, jež je hlavní politickou silou v Srbsku, která brání srbské Kosovo, pobývala v naší vlasti několik dní. Právě my jsme byli jejími hostiteli v Praze. Uspořádali jsme zde veřejnou přednášku, na níž členové této delegace vystoupili, viz ZDE. Přednášku můžete zhlédnout ZDE, nebo také ZDE a ZDE. I na této akci jsme vybírali prostředky na naši sbírku. Delegace Srbské radikální strany vystoupila také na manifestaci českých nacionalistů organizované k poctě sv. Václava a také na přednášce Červenobílích v Brně. Na obou těchto akcích se rovněž vybírali finanční prostředky. Krom finančních příspěvků se shromažďovala také materiální pomoc, především oblečení a hračky.

Celá naše mise byla pečlivě plánována týdny dopředu. Na cestu jsme vyrazili v polovině října. Z České republiky se nakonec vypravují tři automobily plné humanitární pomoci a 17 odhodlaných dobrovolníků, kteří chtějí za každou cenu alespoň o trochu zlepšit situaci některých Srbů na Kosovu a Metochiji. Naše auta takřka praskají ve švech. Značnou část materiální pomoci jsme bohužel museli nechat doma, jelikož pro ní jednoduše nebylo místo. Do aut jsme tedy naložili ty nejpotřebnější a nejhezčí věci a vyrazili jsme směr Bělehrad. Materiální pomoc, kterou se nám nepodařilo odvézt, přepravíme do Kosova během příští mise, tentokrát ovšem zajistíme, abychom mohli do Kosova převézt neomezené množství humanitární pomoci.

 

Bělehrad, setkání s předními srbskými politiky a naše první aktivity

V brzkých ranních hodinách přijíždíme do srbské metropole, kde na nás už čekají přátelé ze Srbské radikální strany (SRS, informace o ní ZDE a ZDE a ZDE), kteří nám tentokrát s celou organizací naší mise značně pomáhají. Pro řidiče našich vozů je připraveno přespání v bytě jednoho z našich přátel a i zbytek posádky si může oddychnout v sídle strany. Po nutném odpočinku se postupně vydáváme poznávat krásy města na soutoku Dunaje a Sávy. Postupně se všichni setkáváme v jedné tradiční srbské hospůdce v centru, kde se dozvídáme detaily našeho večerního programu.

V podvečer se všichni včetně našich kamarádů ze zahraničí, kteří mezitím také dorazili, scházíme ve stranickém sídle SRS v centru města odkud společně vyrážíme do již připraveného sálu bělehradské radnice, ve kterém se bude konat konference pořádáná mládeží SRS. Konference se koná pod názvem: „Evropští antiglobalisté za srbské Kosovo a Metochiji“. Aktivisté SRS v rámci propagace celé akce rozdávali několik dní letáky v centru Bělehradu i na tamních vysokých školách. Sál je stylově vyzdoben vlajkami všech zúčastněných zemí a pomalu se zaplňuje stovkami příchozích Srbů. Jakmile sál zaplní téměř 400 posluchačů, konference pomalu začne. Nejprve na počest zahraničních hostů znějí české a italské lidové vlastenecké písně. Každý Čech jistě pocítil velikou hrdost, když slyšel v Bělehradě znít krásné vlastenecké písně svého lidu. Jednalo se o tradiční sokolské písně („Lví silou“ a „Spějme dál„). Po té následují srbské vlastenecké lidové písně a jejich sborový zpěv, včetně hymny SRS, jedná se o velmi působivý zážitek.

Po hudebním úvodu jsou všichni zúčastnění uvítáni příjemnou moderátorkou, která uvede prvního řečníka, jímž je český aktivista Patrik Vondrák. Patrikova řeč se nese v duchu zdůrazňování vzájemné propojenosti a přátelství českého a srbského národa napříč staletou historií. Taktéž dojde na tak ožehavá témata jako je nebezpečí globalizace či případný vstup Srbska do EU, před kterým Patrik důrazně varuje. Toto varování se nezakládá pouze na prázdných frázích, ale je doplněno mnoha příklady a statistikami samotné EU, která není nic jiného než jen ekonomický projekt nejmocnějších. Během projevu se českému nacionalistovi dostává hned několikanásobného potlesku. Celý projev je zakončen výzvou v srbštině, při které není dle nás překladu třeba: „Dragi prijatelji, mi u EU ne živimo u demokratskom ni ti u slobodnom društvu. Branite svoju slobodu! Branite svoj suverenitet! Branite svoje vrednosti! Branite svoju teritoriju! Kosovo je Srbija!“ Závěr projevu byl odměněn bouřlivým aplausem. Celý projev si můžete přečíst ZDE.

Po českém řečníkovi přichází na řadu dvojice italských aktivistů Matteo Caponetti za EFSK a Guglielmo Casalini za organizaci SOL.ID Oba dva projevy se nesly v duchu a důrazu na zachování jedinečnosti identity každého národa a nezpochybnitelném právu Srbska na svoji kulturní kolébku – Kosovo a Metochiji. Matteo mluvil v prvé řadě o Kosovu a svůj emotivní projev zakončil zvoláním, že chce zemřít za srbské Kosovo, což Srby nesmírně nadchlo a odměnili jej tudíž bouřlivým potleskem. Guglielmo mluvil, vedle Kosova, především o aktivitách SOL.ID v dalších zemích, o podpoře Sýrie a Bašára Assada a o humanitární pomoci, kterou poskytují různým etnikům v Africe či Asii. Všechny cizojazyčné projevy byly v sále simultánně překládány do srbštiny. Jako poslední se slova chopil zástupce předsedy SRS Nemanja Šarović. Ten vede stranu v době, kdy je její předseda Vojislav Šešelj již téměř 11 let protiprávně vězněn v Haagu a to bez jediného rozsudku. Obviněn je přitom jen z tzv. „verbálního deliktu“. Nemanja Šarović nám v prvé řadě poděkoval za pomoc, kterou poskytujeme Srbům. Dále zdůraznil, že z Evropy přicházelo do Srbska dosud jen zlo, které ničilo Srby, ale že my jsme Srbům ukázali, že Evropa není jen špatná a že obyčejní lidé nesouhlasí se zločiny svých vlád. Celou konferenci můžete shlédnout ZDE. Krátká videa z konference pak můžete shlédnout ZDE a ZDE. Fotogalerii z konference si můžete prohlédnout ZDE.

Při této příležitosti jsme měli možnost setkat se a seznámit se s řadou významných osobností. Krom již zmiňovaného Nemanji Šaroviće jsme se setkali také s místopředsedou SRS Zoranem Krasićem, jenž byl naším hostem v Praze a seznámili jsme se s Alexandrem Šešeljem, synem vězněného předsedy SRS Vojislava Šešelje. Vedle nich jsme se setkali s řadou dalších vysokých funkcionářů SRS.

Tato pro nás grandiózní akce mládeže SRS ohromila jak nás tak i všechny zahraniční účastníky mise EFSK. Pořádání konferencí v obdobném měřítku zůstává zatím pro vlastence z evropských zemí bohužel jen hudbou budoucnosti. Po skončení konference, které se zúčastnilo odhadem na 400 lidí různých věkových kategorií je pro nás v sídle SRS přichystána večeře, na hostině nechybí řada srbských specialit. Srbové nám tak opět ukazují svou nám již známou nesmírnou pohostinnost. Není však mnoho času na zbytečné oslavy. Cíl naší cesty byl jiný! Proto už ve dvě hodiny ráno konvoj pěti automobilů vyráží směr Kosovská Mitrovice. K našim autům se totiž přidaly dva minibusy s celkem dvanácti Italy, dvěma Francouzi, jedním Finem, jedním Brazilcem a jedním srbským překladatelem. Naše výprava tak byla konečně kompletní.

Příjezd do Kosova

K hranicím tohoto pseudo státu dorážíme časně ráno. Na hranicích nepotkáváme žádné Albánce, ale pouze Srby a příslušníky tzv. Eulexu, zde přesněji řečeno Němce, kteří kontrolují naše pasy. Vše se obchází bez jakýchkoli komplikací a my kolem osmé hodiny ráno dorážíme do Kosovské Mitrovice, kde na nás čekají přátelé ze SRS. Již z minulé cesty víme, že toto město je rozděleno řekou Ibar na albánskou a srbskou část. Na mostech jsou postaveny barikády a hlídkují zde vojáci KFOR. Srbská část je na první pohled daleko chudší. Nenajdete zde žádné velké obchody či naleštěné výlohy tak jako v albánské části, kde je dokonce rekonstruována mešita za přispění EU. Nenajdete tam ani obchody globálního rozměru, které se ovšem do albánské části již dostaly.

Po příjezdu nás uvítal a se vším nám pomáhal Dobroslav Dobrić. Ten je předsedou tamní krajské organizace SRS. Jedná se o jednoho z hlavních předáků kosovských Srbů. V letech 1997-2000 byl poslancem srbského parlamentu. V letech 2008-2012 byl předsedou okresního zastupitelstva v okresu Zvečane. V současnosti je zástupcem předsedy parlamentu kosovských Srbů, který tamní Srbové vyhlásili na svou obranu, před narkostátem Kosovo. Nejvíce se však náš hostitel vyznamenal před dvěma lety. Tehdy se Srbové na severu Kosova vzepřeli tlaku mezinárodních okupantů, kteří je chtěli integrovat do tzv. „nezávislého Kosova“. Na svou obranu postavili Srbové barikády a téměř tři čtvrtě roku hrdinsky odolávali útokům po zuby ozbrojených vojáků KFOR, přičemž na odpor se Srbové stavěli většinou pasivní rezistencí. V čele srbských barikádníků stál tehdy právě Dobroslav Dobrić.

V Kosovské Mitrovici na nás čeká i místní televize, která se o naší humanitární misi chystá natočit reportáž. Proběhnou tedy dva krátké rozhovory s Patrikem Vondrákem a Mattem Caponettim jakožto se zástupci EFSK. Rozhovor můžete zhlédnout ZDE. Následně je už čas na menší občerstvení a tak nás srbští přátelé vedou do menší kavárny, kde většina z nás doplňuje potřebné síly srbskými specialitami. V kavárně se dozvídáme, že večer před naším příjezdem ve městě vybouchla další bomba, která tentokrát zničila několik výloh. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Jednalo se již o třetí bombu, která v daném týdnu ve městě explodovala. Právě v této době v Kosovu rostlo napětí. 3. listopadu se totiž mají konat kosovské komunální volby.

Srbové na Kosovu až dosud volili svou okresní a obecní samosprávu v rámci srbských voleb a srbské instituce na Kosovu tak fungovaly v rámci srbských zákonů a odmítaly se podřídit nezávislému Kosovu. Na nátlak EU i prozápadní srbské vlády teď ovšem musejí kosovští Srbové volit své zastupitele v nadcházejících kosovských volbách. To ovšem znamená, že srbské enklávy na Kosovu se budou muset podřídit kosovsko-albánské vládě a srbské instituce na Kosovu zaniknou. Srbští vlastenci proto chtějí tyto volby bojkotovat. To je důvod, proč v poslední době v Kosovské Mitrovici tak často vybuchují bomby, jedná se o způsob jak zastrašit tamní Srby a přinutit je k poslušnosti. V souvislosti s tím došlo i k posílení západních okupačních sil v oblasti. Celé město je však vyzdobeno srbskými vlajkami a transparenty, které vyzývají, aby lidé bojkotovali blížící se kosovské volby. Dodáme, že jen pár dní po našem odjezdu, zahájila kosovská policie represe proti tamním Srbům, šikanovala je a řadu jich zatkla s cílem co nejvíce zastrašit Srby a zlomit jejich odpor. Rovněž jednotky KFOR zahájily v oblasti manévry s cílem zastrašit Srby.

V Kosovské Mitrovici končí první díl naší reportáže. Již brzy zveřejníme druhý díl a v něm se dozvíte informace o srbské enklávě Štrpce na jihu Kosova, v níž jsme pomáhali a především pak podrobnosti o základní škole a rodinách, kterým jsme díky Vaším příspěvkům poskytli tolik potřebnou humanitární pomoc.