dav

Pomoc rodinám a válečnému veteránovi

V předchozích dílech jsme se věnovali pomoci školám a křtu našeho kamaráda. Zatímco se jedna část naší výpravy měla to štěstí, že se účastnila křtu našeho druha, my ostatní jsme nakoupili pomoc v podobě hygienických potřeb a potravin pro chudé rodiny s malými dětmi. Rozdali jsme jim také oblečení a hračky, jež jste darovali. Pomohli jsme rodině Šarićů z Orahovce, která má tři malé děti, přičemž nejmladší děťátko bylo právě v tu dobu nemocné a hospitalizováno v nemocnici. Dále jsme pomohli ve Velike Hoči rodině Nakalanićů se třemi malými dětmi. Zajímavé je, že pan Nakalanić má za ženu Albánku. To možná někoho překvapí, ale Srbové si v poslední době berou relativně často za ženy Albánky. Více informací o této rodině I daném fenoménu se dozvíte ZDE. Dále jsme pomohli rodině Čukarićů, která má dvě malé děti. Čukarićové se vrátili do Velike Hoči z Bělehradu. Celkem jsme rodinám nakoupili pomoc v hodnotě 200,- €.

Předáni humanitární pomoci rodině Nakalanićů.

Předáni humanitární pomoci rodině Nakalanićů.

V rodině Šarićů sklidily úspěch u dětí především plyšové hračky.

V rodině Šarićů sklidily úspěch u dětí především plyšové hračky.

Velmi pozitivní je, že v Orahovci a Velike Hoči jsou v současnosti jen tyto tři rodiny natolik chudé, že potřebují pomoc. Všechny ostatní rodiny s malými dětmi si tam v současnosti mohou bez problému zajistit své skromné živobytí. V chudobě zde spíše žijí mnozí místní senioři, kteří v této oblasti primárně potřebují pomoc, jak nám sdělili představitelé místní srbské samosprávy.

U rodiny Čukarićů.

U rodiny Čukarićů.

Babička rodiny Čukarićů.

Babička rodiny Čukarićů.

V rychlosti jsme navštívili rodiny a předali jsme jim pomoc. Tentokrát jsme ani neměli čas s nimi posedět a popovídat si. Rodiny to mrzelo, protože nám připravily pohoštění, my jsme ovšem měli velmi naspěch. Poté jsme se opět sešli s druhou částí naší výpravy, která se účastnila křtu našeho kamaráda. Jejich program byl o poznání veselejší. Kněz z Orahovce, který křtil našeho druha, je všechny po křtu pozval do svého kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde u sklenky vynikajícího domácího vína oslavovali křest. Zároveň je proved krásným kostelem z 19. století, který jsme si pak prohlédli i my. Ačkoliv nás přesvědčovali, ať se k nim v oslavě a popíjení vína přidáme, museli jsme se namísto toho společně vydat na cestu zpět do středního Srbska. Nejprve jsme ještě přispěli 20,- € na léčbu mladé Srbky z jedné kosovské vesnice, která má bohužel rakovinu. Vyrazili jsme pak odpoledne a cestou jsme se jako každý rok zastavili u válečného invalidy Duško Pejaka a pomohli jsme mu částkou 110,- €. Pečuje o něj jen jeho stará a nemocná maminka, on má bohužel každodenní bolesti a peníze nutně potřebuje na drahé léky. Více se o něm můžete dočíst ZDE.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orahovci.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orahovci.

Poselství zní jasně!

Poselství zní jasně!

Večer jsme dorazili do Kragujevace a po přespání jsme na se na druhý den ráno vydali na cestu zpět do vlasti. Po cestě jsme ještě navštívili hrob Milici Rakić, kde jsme položili na hrob kytky a zapalili svíčku. Šlo o nevinnou dívku, která zahynula při humanitární pomoci letadly NATO. Více se můžete dočíst ZDE.

Čest tvé památce!

Čest tvé památce!

Konflikt na Kosovu nesouvisí s islámem

Mnoho lidí u nás i v Evropě se mylně domnívá, že kosovský konflikt je nějak spojen s islámem. Tento omyl je způsoben faktem, že kosovští Albánci jsou z velké většiny muslimové. Islám ovšem nepředstavuje žádnou motivaci pro jejich boj proti Srbům. Albánci jsou sekulární, islám pro ně není nijak zvlášť důležitý a jejich motiv je albánský nacionalismus. Tento boj vedou společně Albánci muslimové, katolící i pravoslavní. Jak již bylo řečeno, na severu Albánie žijí převážně katoličtí Albánci a na jihu Albánie pravoslavní Albánci a všichni svorně podporují muslimské Albánce na Kosovu.

Současný premiér Albánie a velký přítel nezávislého Kosova Edi Rama je katolík. Stejně tak vůdce boje kosovských Albánců proti Srbům Ibrahim Rugova byl katolík. V Prištině se staví velká katedrála, avšak stavbu velké mešity tamní režim nedovolí. Hašim Tači a další předáci kosovských Albánců navštěvují katolické kostely při významných křesťanských svátcích a tamní média o tom vždy informují. Mešity nenavštěvují buď vůbec, a pokud ano, pak o tom média mlčí. Kosovsko-albánští předáci se snaží přeměnit Kosovo k obrazu západu a Evropy. Mnozí zbožní muslimové z řad Albánců si stěžují, že postavení islámu bylo na Kosovu lepší v době srbské vlády než v současnosti.

Ničení srbských křesťanských chrámů a klášterů bylo motivováno etnicky a nikoliv nábožensky. Albánským extrémistům vadilo, že se jedná o symboly srbské přítomnosti na Kosovu. Dnes zvolili jinou taktiku. Dané chrámy a kláštery už nechtějí zničit, namísto toho prohlašují, že se jedná o původní albánské chrámy a kláštery. Nejraději by nad nimi převzali kontrolu a srbské mnichy by nahradili albánskými. Zatím se však tato jejich snaha naštěstí nesetkává s úspěchem.

 In hoc signo vinces!

In hoc signo vinces!

Shrnutí a poděkování

Již po šesté jsme se vydali na Kosovo a Metohiji, abychom společně s vámi ostatními pomohli tamním Srbům a podpořili jejich snahy o udržení tohoto posvátného území. Za tu řadu let jsme navázali mnohá přátelství, potkali spousty rodin plných dětí, kteřé dokáží ocenit i sebemenší pomoc, která pomůže víc, než si můžeme uvědomit. Podpořili jsme pár školních zařízení, vybavili desítky učeben technikou, která přibližuje výuku k českému školnímu standardu. Každoročně podpoříme desítky studentů, kteří dostanou balíček plný školních potřeb, které využijí při každodenní výuce. A to vše díky vám – štědrým dárcům a podporovatelům našich snah o pomoci tomuto etniku. Vám patří největší dík a věříme, že nás budete podporovat i v dalších ročnících tohoto projektu.

Hvala!