Archiv pro štítek: Hašim Tači

Mise na Kosovo a Metohiji 2016 – 4. díl

Situace v Orahovci

Poměry v okrese Orahovac se dosud zcela nezklidnily. Srbové zde již mají svobodu pohybu a mohou se bez problému pohybovat albánskou částí Orahovce a také i v jiných oblastech Kosova obývaných Albánci. Během dne mohou např. běžně chodit i do albánských kaváren v Orahovci, ale stále přetrvávají některé druhy diskriminace. Jedním z hlavních problémů je již zmiňovaný zábor srbských pozemků Albánci. Mezi místními Albánci se najdou extrémisté, kteří se nadále snaží znepříjemňovat život zdejším Srbům. V Srbské části města Orahovce se albánští extrémisté schválně procházejí se psy nebo se zde úmyslně rychle prohánějí auty, občas Srbům zanadávají. Někdy dokonce nadále dochází k etnicky motivovaným krádežím majetku tamních Srbů. To vše u mnoha Srbů vyvolává pocit nejistoty, který umocňuje velmi špatná ekonomická situace.

Na druhou stranu není v Orahovci vše jen negativní. Mnozí Srbové nám říkali, že je zde i řada Albánců, se kterými mají zcela bezproblémové vztahy a přátelí se s nimi. Doufejme, že takovýchto lidí s normálním vztahem k Srbům bude mezi Albánci časem stále víc, aby se tak tamní situace plně uklidnila. Naši bratři Srbové na Kosovu by tak mohli opět zcela normálně a bezpečně žít. S Orahovcem souvisí jedna zajímavost. Tamní Albánci jsou totiž potomci albanizovaných Srbů. Dodnes všichni mluví srbsky a albánštinu používají jen při komunikaci s Albánci, kteří nejsou z Orahovce. Ostatní Albánci se na ně kvůli tomu občas dívají s menší nedůvěrou.

Vinařství Duša Metohije

Poslední den našeho pobytu, krátce před odjezdem, jsme navštívili ve Velike Hoči místní vinařství Duša Metohije. Zdejší kraj patří již od středověku k nejznámějším srbským vinařským oblastem, kdy se zde pěstovala vína pro srbské krále. Válka a následná okupace zasadily tamnímu vinařství téměř smrtelnou ránu. Majitel vinařství Duša Metohije se snaží výrobu vína ve Velike Hoči znovu vzkřísit a přivézt zpět k původní prosperitě. Pracuje na tom usilovně již řadu let. Jeho vína jsou vynikající, získala prestižní ocenění v Srbsku a vyváží je také do zahraničí. Má v úmyslu svou firmu dále rozšiřovat a tak mimo jiné vytvořit nová pracovní místa pro tamní Srby. Podobný rozvoj podnikání je velmi důležitý, neboť místní Srby ze všeho nejvíc sužuje ohromná nezaměstnanost a s ní spojená chudoba. V rozvoji jej však omezuje to, že velkou část vinic mu zabrali Albánci a odmítají je vydat zpět.

Na prohlídce vinařských slepů.

Na prohlídce vinařských slepů.

Majitel vinařství s prestižním oceněním.

Majitel vinařství s prestižním oceněním.

Klášter Zočište

Cestou zpět jsme navštívili také klášter Zočište. Tuto pravoslavnou svatyni a středověkou památku albánští extrémisté po roce 1999 zničili, nedávno však byla zcela obnovena. Zajímavé je to, že vedle Srbů tuto svatyni uctívají a navštěvují také mnozí Albánci. Pravidelně klášter Zočište navštěvuje a uctívá velké množství Albánců islámského vyznání a menší množství katolických Albánců. Nedávno začaly klášter navštěvovat také exkurze albánských žáků a studentů. Zde se však vyskytl problém. Jejich učitelé jim totiž tvrdili, že se údajně původně jednalo o albánský katolický klášter, který prý Srbové zabrali a přeměnili jej na pravoslavnou svatyni. Srbští mniši poté albánským učitelům zakázali vykládat v klášteře takové lži. Tamní mniši jsou velmi příjemní a pohostinní, dlouho jsme si s nimi povídali o tamních poměrech. Další zajímavé informace o klášteru Zočište se můžete dozvědět v reportu z naší předchozí návštěvy tohoto svatostánku: ZDE

Návštěva kláštera Zočište.

Návštěva kláštera Zočište.

Pomoc válečnému invalidovi

Také jsme se nezapomněli zastavit u válečného invalidy Duško Pejaka, kterému již tradičně každoročně pomáháme. Duško je veteránem z bosenské války, v roce 1995 byl v boji těžce raněn a od té doby je ochrnutý. Pečuje o něj jeho stará a dnes již nemocná maminka. Léky jsou velmi drahé a pomoc, kterou dostávají od státu je malá. Proto má pro ně naše pomoc ohromný význam. My jsme mu dali 100.- euro a naši srbští kamarádi mu věnovali 50.- euro. Vedle samotné pomoci je však pro Duška i jeho maminku nejdůležitější to, že si na ně vůbec někdo vzpomene a navštíví je. I když jsou velmi chudí a žijí v těžkých podmínkách, připravili nám jako vždy bohaté pohoštění a dary v podobě domácích rakijí a vína. Opět jsme tak měli možnost poznat typickou srbskou pohostinnost. Velký obdiv si Duško i jeho maminka zaslouží také za to, že jejich srdce nejsou nijak nakažená nenávistí. Duško bojoval proti Chorvatům a bosenským muslimům a jeho rodiče tehdy byli vězněni v koncentračním táboře. I přesto však Duško a jeho maminka k Chorvatům ani k bosenským muslimům necítí žádnou nenávist. Vždy říkají, že dobří i špatní lidé se najdou v každém národě a moc rádi vzpomínají na předválečnou dobu, kdy žili Srbové, bosenští muslimové i Chorvaté společně v míru a přátelství. Více informací o Duškovi a jeho životním příběhu se můžete dočíst ZDE. Po přátelském rozhovoru jsme pokračovali dál, přespali jsme stejně jako první večer v Kragujevaci a následujícího dne jsme se vrátili do vlasti.

Cestou zpět na Gazimestanu.

Cestou zpět na Gazimestanu.

Konflikt na Kosovu nesouvisí s islámem

Mnoho lidí u nás i v Evropě se mylně domnívá, že kosovský konflikt je nějak spojen s islámem. Tento omyl je způsoben faktem, že kosovští Albánci jsou z velké většiny muslimové. Islám ovšem nepředstavuje žádnou motivaci pro jejich boj proti Srbům. Albánci jsou sekulární, islám pro ně není nijak zvlášť důležitý a jejich motiv je albánský nacionalismus. Tento boj vedou společně Albánci muslimové, katolící i pravoslavní. Jak již bylo řečeno, na severu Albánie žijí převážně katoličtí Albánci a na jihu Albánie pravoslavní Albánci a všichni svorně podporují muslimské Albánce na Kosovu.

Současný premiér Albánie a velký přítel nezávislého Kosova Edi Rama je katolík. Stejně tak vůdce boje kosovských Albánců proti Srbům Ibrahim Rugova byl katolík. V Prištině se staví velká katedrála, avšak stavbu velké mešity tamní režim nedovolí. Hašim Tači a další předáci kosovských Albánců navštěvují katolické kostely při významných křesťanských svátcích a tamní média o tom vždy informují. Mešity nenavštěvují buď vůbec, a pokud ano pak o tom média mlčí. Kosovsko-albánští předáci se snaží přeměnit Kosovo k obrazu západu a Evropy. Mnozí zbožní muslimové z řad Albánců si stěžují, že postavení islámu bylo na Kosovu lepší v době srbské vlády než v současnosti.

Ničení srbských křesťanských chrámů a klášterů bylo motivováno etnicky a nikoliv nábožensky. Albánským extrémistům vadilo, že se jedná o symboly srbské přítomnosti na Kosovu. Dnes zvolili jinou taktiku. Dané chrámy a kláštery už nechtějí zničit, namísto toho prohlašují, že se jedná o původní albánské chrámy a kláštery. Nejraději by nad nimi převzali kontrolu a srbské mnichy by nahradili albánskými. Zatím se však tato jejich snaha naštěstí nesetkává s úspěchem.

Socha knížete Lazara na kruhovém objezdu v Kosovské Mitrovici.

Socha knížete Lazara na kruhovém objezdu v Kosovské Mitrovici.

Závěr

Rádi bychom moc poděkovali všem, kteří přispěli do naší sbírky. Především pak našim bratrům ze Slovenska, kteří uspořádali sbírku ve své vlasti a nesmírně tak pomohli k úspěchu celé sbírky. V České republice bylo celkem vybráno 764,- euro, na Slovensku 730,- euro. Děkujeme Vám moc také jménem Srbů, kterým jsme díky Vám mohli pomoci. V letošním roce se opět chystáme na Kosovo a Metohiji pomáhat našim bratrům Srbům tak jako oni v dějinách vždy pomáhali nám. Budeme rádi, když nám opět pomůžete.

Srbové i přes brutální nátlak bojkotovali opakované kosovské volby

Před nedávnem jsme Vás informovali o komunálních volbách na Kosovu, jež představují aktuálně největší problém v tomto jihosrbském regionu. Jejich cílem je zlikvidovat srbskou samosprávu, kterou až doposud Srbové měli v enklávách, které nadále na Kosovu obývají. Nejnapjatější je přitom situace na severu Kosova. Zde leží čtyři okresy, jež jsou obývané kompaktně Srby a nejsou pod kontrolou kosovské narko-vlády. Právě komunální volby, jež se zde konaly 3. listopadu, to měly změnit. Organizovala je kosovská vláda a tak zastupitelstvo i starostové, zvolení v těchto volbách, budou podřízení kosovské vládě a budou fungovat v rámci institucí tzv. „nezávislého Kosova“. Srbové by svou účastí na těchto volbách v podstatě legalizovali „nezávislost“ Kosova.

Proto Srbové na severu Kosova tyto volby masově bojkotovali a to i přes zdrcující propagandu a tlak. Ten na ně vyvíjely nejen západní okupační síly a kosovská vláda, ale také samotná srbská vláda, která je prozápadní a na nátlak EU a USA v podstatě zrazuje své občany na Kosovu. Informace o těchto událostech jsme vám přinesli v těchto článcích: Odpor Srbů proti kosovským volbám a Srbské vítězství v boji o Kosovo: Úspěšný bojkot kosovských voleb.

Plány západu tak byly překaženy, neboť v Kosovské Mitrovici, jež je centrem srbských okresů na severu Kosova, dosáhla volební účast pouhých 2 %. Proto prozápadní bělehradská vláda vyslala své policisty v civilu a kuklách, aby zaútočili na volební místnosti v Kosovské Mitrovici. Z útoku následně obvinila srbské vlastence, kteří propagovali bojkot voleb. Zároveň se stal tento útok záminkou pro opakování voleb v Kosovské Mitrovici.

Tentokrát vyvinula prozápadní srbská vláda na své občany na severu Kosova ještě mnohem brutálnější tlak, ve snaze přinutit je, aby se zúčastnili voleb. Vrcholem bylo prohlášení předsedy srbské vlády Ivice Dačiće. Ten řekl, že pokud se Srbové v Kosovské Mitrovici nebudou účastnit opakovaných kosovských voleb, pak od nich dá bělehradská vláda ruce pryč, přestane je jakkoliv podporovat a vydá je na milost a nemilost kosovským Albáncům. Většina Srbů na severu Kosova je přitom existenčně závislá na srbské vládě. Ta totiž vytváří velkou část tamních pracovních míst. I přesto je ale v oblasti ohromná nezaměstnanost a tak je ohromné množství tamních Srbů závislé na sociální pomoci, kterou dostává od bělehradské vlády.

Prozápadní premiér Dačić rovněž prohlásil, že Srbsko neobětuje svou budoucnost kvůli 10 000 Srbů, kteří žijí v Kosovské Mitrovici. Tou budoucností měl na mysli vstup Srbska do EU. Jinými slovy tak řekl, že prozápadní srbská vláda raději zradí 10 000 svých občanů a vzdá se jich, jen proto, aby Srbsko vstoupilo do EU. Dokonce bylo Srbům vyhrožováno novými etnickými čistkami. Bylo oznámeno, že pokud Srbové nepůjdou k volbám, pak možná Albánci spáchají rozsáhlou etnickou čistku, vyženou Srby ze severu Kosova a mnohé z nich dokonce povraždí. Ani tyto hrůzné výhrůžky ovšem Srby nepřinutili k účasti na volbách.

volby
Kosovská Mitrovice obsazená po zuby ozbrojenýmí vojáky a policisty v době opakovaných voleb 17. listopadu

Velká část Srbů na severu Kosova je zaměstnána v tamních srbských úřadech, školách či nemocnicích i ve státních podnicích. Navíc jak již bylo řečeno, nezaměstnanost je zde ohromná a tak je řada lidí závislá na podpoře, kterou dostává od bělehradské vlády. Toho prozápadní vláda zneužila. Zaměstnancům všech těchto státních institucí a podniků, bylo nařízeno, že musejí jít kolektivně i s rodinami pod dohledem svých nadřízených k volbám, pokud by odmítli, přijdou o práci.

Stejně tak bylo vyhrožováno i řadě lidí závislých na sociálních dávkách, že o ně přijdou, pokud nepůjdou k volbám. Dokonce bylo některým lidem přímo nařizováno, koho mají volit. Vyhrožováno bylo dokonce i jedné těhotné ženě, že přijde o mateřskou, pokud nepůjde k volbám. Přitom jí bylo rovnou přikázáno, koho musí volit. Tlak byl vyvíjen i na studenty univerzity v Kosovské Mitrovici. Těm z nich, kteří bydlí na kolejích, bylo oznámeno, že se budou muset z kolejí vystěhovat, pokud nepůjdou volit. V Kosovské Mitrovici také došlo k zatčení srbského novináře Ivana Maksimoviće a jeho manželky Sanji a to jen proto, že nesouhlasili s kosovskými volbami a nebáli se propagovat jejich bojkot.

Tento brutální tlak, však někdy nabyl přímo i násilnou podobu. Dvěma Srbům, kteří odmítali jít k volbám, byla neznámými útočníky zapálena auta. Dále byli dva zaměstnanci jednoho státního podniku, kteří odmítli příkaz jít volit, brutálně zbyti ochrankou jednoho z tamních kolaborantských politiků a museli být s těžkým ublížením na zdraví převezeni do nemocnice.


Takto vypadaly opakované volby v Kosovské Mitrovici 17. listopadu

Volby se konaly v neděli 17. listopadu. Celá Kosovská Mitrovice byla obsazena ohromným množstvím po zuby ozbrojených příslušníků západních okupačních sil i kosovské policie. Dále zde bylo také množství policistů a agentů srbské prozápadní vlády v civilu, kteří měli na tamní Srby rovněž vyvíjet tlak. Jakákoliv propagace bojkotu voleb byla zcela znemožněna.

I přes veškerý brutální tlak i výhružky ovšem Srbové na sevru Kosova prokázali svou nezdolnost a opět volby bojkotovaly. Pravda, volební účast byla sice díky brutálnímu nátlaku a výhružkám mnohem vyšší než 3. listopadu a dosáhla 20%. I přesto ale jasná většina Srbů volby bojkotovala. Tato žalostná volební účast však západu, Bělehradu i kosovské vládě stačí k tomu, aby byly tyto volby uznány za legitimní. Srbové ze severu Kosova však na sebe můžou být hrdí, že odolali masivnímu tlaku a bojkotem voleb jasně dokázali, že za každou cenu chtějí zůstat součástí Srbska.

Na závěr ještě dodejme, že v době konání voleb došlo v Kosovské Mitrovici ke dvěma menším zemětřesením. Jednalo se však naštěstí o velmi drobná zemětřesení a tak naštěstí nenapáchala žádné škody. Srbové, si tato zemětřesení vykládají jako projev Božího hněvu na zrádce, kteří spolupracují s USA, EU a kosovsko-albánskou vládou. Dle nich Bůh tímto způsobem upozornil Srby, aby bojkotovali kosovské volby.

 

Čtěte také:

Odpor Srbů proti kosovským volbám

Srbské vítězství v boji o Kosovo: Úspěšný bojkot kosovských voleb.

 

Zdroje:

http://facebookreporter.org/%D0%BE%D1%82%D0%B5%D1%82%D0%BE-%D0%BA%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B2%D0%BE-%D1%88%D0%B8%D0%BF%D1%82%D0%B0%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%B1%D0%BE%D1%80%D0%B8-%D0%BF%D0%BE-%D1%88%D0%B8%D0%BF%D1%82-2/

http://zavetnici.rs/index.php/saopstenja/220-2013-11-17-21-54-46

http://www.vesti-online.com/Vesti/Srbija/360624/Dva-zemljotresa-u-Kosovskoj-Mitrovici

http://www.obraz.rs/nevidjeni-pritisci-u-kosovskoj-mitrovici/

http://www.vozd.in.rs/351_politika.html
http://srbinaokup.info/?p=20479

Srbské vítězství v boji o Kosovo: Úspěšný bojkot kosovských voleb

3. listopadu se konaly komunální volby v tzv. „nezávislém Kosovu“. Jednalo se o zcela přelomovou a zásadní událost. Situace na Kosovu je momentálně velmi napjatá a vyhrocená. Jedná se o nejkritičtější události na Kosovu za poslední téměř rok. O jejím významu jsme Vás již informovali v článku „Odpor Srbů proti kosovským volbám“.

Likvidace srbských samospráv na Kosovu

Až dosud měly srbské enklávy na Kosovu svou vlastní samosprávu. Tyto samosprávy podléhaly výlučně Srbsku a existovaly v nich srbské instituce (tj. srbské úřady, nemocnice, školy) a v žádném případě neuznávaly tzv. „nezávislé Kosovo“. Právě tyto srbské samosprávy byly poslední překážkou pro nelegitimní kosovsko-albánskou vládu v cestě k plnému ovládnutí celého území Kosova a Metochije.

Srbská prozápadní vláda ovšem podepsala za zprostředkování EU a USA dohodu s kosovsko-albánskou vládou, dle níž mělo dojít k novým volbám těchto srbských samospráv na Kosovu. Nemělo se však již jednat o srbské volby, nýbrž o volby kosovsko-albánské, vypsané a organizované vládou v Prištině. To znamená, že nově zvolené samosprávy srbských enkláv budou podléhat kosovsko-albánské vládě a budou fungovat v rámci kosovských zákonů. Přítomnost srbského státu a jeho institucí na Kosovu tudíž definitivně skončí. Navíc ještě horší je fakt, že kosovští Srbové by svojí účastí na těchto volbách vlastně legitimizovali „nezávislé Kosovo“ a prozápadní srbská vláda by tak mohla dát od Kosova ruce pryč a vymluvit se na to, že tamní Srbové svou účastí ve volbách vlastně souhlasí s nezávislostí Kosova.

Úspěšný bojkot kosovsko-albánských voleb

Srbští vlastenci proto zahájili kampaň s cílem přesvědčit Srby na Kosovu, aby bojkotovali volby a zabránili tak tomuto scénáři. Proti nim stála masivní propaganda medií, které přesvědčovaly Srby, aby šli k volbám. Dále na Srby tlačil bělehradský režim, ten vyhrožoval státním zaměstnancům, že přijdou o práci, pokud nepůjdou k volbám a nebo se naopak snažil tamní Srby zkorumpovat a podplatit. Evropská fronta solidarity pro Kosovo se svojí výzvou rovněž připojila k podpoře bojkotu voleb, viz ZDE.

Bojkot měl šanci na úspěch na severu Kosova, kde v tamních čtyřech okresech dodnes tvoří Srbové kompaktní většinu obyvatel a nejsou pod přímým vlivem kosovsko-albánské vlády a západních okupačních sil. Mnohem horší je situace Srbů v ostatních částech Kosova, tamní srbské enklávy jsou obklíčeny Albánci a jsou vydány na milost a nemilost vládě v Prištině. Srbové zde tak byli vystaveni mnohem většímu nátlaku, aby šli k volbám a také neměli žádnou možnost propagovat bojkot voleb.

V této zásadní politické bitvě však kosovští Srbové nakonec zvítězili. Volby se konaly 3. listopadu a bojkot voleb na severu Kosova byl zcela úspěšný. Volební účast v tamních čtyřech okresech se pohybovala kolem 5%. Konkrétně v okrese Leposavić byla volební účast 16,8%, v okrese Zubin Potok 12%, v Okrese Zvečan 5% a v okrese Kosovska Mitrovica dokonce pouhých 2,4%! Okres Kosovska Mitrovica je přitom centrem severu Kosova a je nejlidnatější, neboť se v něm nachází stejnojmenné město, respektive jeho severní srbská část. Navíc velkou část lidí, kteří šli k volbám, tvořili Albánci žijící na severu Kosova a také Srbové původem ze severu Kosova, kteří ovšem žijí v centrálním Srbsku, ti zde byli dopraveni bělehradskou vládou, aby tak byla uměle navýšena volební účast.


Srbové bojkotující volby v Kosovské Mitrovic před volebními místnostmi skandují „Šiptari“ (pohrdavé označení pro Albánce) na srbské politiky, kteří kolaborují se západními okupanty a Albánci a na ty Srby, kteří se rozhodli voleb zúčastnit

Volební účast v srbských enklávách v ostatních částech Kosova byla sice mnohem větší a 4 hodiny před uzavřením volebních místností se pohybovala od 37% do 53%. Nesmíme ale zapomínat na to, že zde byl tlak na Srby nesrovnatelně silnější a možnost obrany a propagace bojkotu v podstatě neexistovala. Nemůžeme se tedy divit, že tamní Srbové vystaveni brutálnímu tlaku a represím nakonec šli k volbám. Spíše je třeba vyzdvihnout to, že polovina tamních Srbů dokázala tlaku odolat a připojila se k bojkotu voleb. Bylo však jasné, že zde bojkot voleb nemá šanci na úspěch ve velkém měřítku.

Útok a řádění tajné policie

Úspěšný bojkot voleb na severu Kosova je ovšem triumfem v boji za srbské Kosovo. Tamní Srbové tak jasně odmítli dát legitimitu a „nezávislému Kosovu“ a opět dokázali svou nezdolnou hrdost a odhodlání bránit srbské Kosovo za každou cenu. Když bylo jasné, že je bojkot voleb na severu Kosova zcela úspěšný, prozápadní bělehradská vláda reagovala nesmírně podle. Pár hodin před ukončením hlasování vyslala příslušníky tajné policie v civilu a kuklách, aby zaútočili na volební místnosti v Kosovské Mitrovici a zdemolovali je. Následně došlo k přerušení hlasování. Z tohoto útoku pak vláda obvinila srbské vlastence, kteří propagovali bojkot.


Srbové natočili příslušníky tajné policie během jejich útoku na volební místnosti. Bohužel se jim však nepodařilo zabránit příslušníkům tajné policie v útěku z místa činu.

 
Prozápadní vláda tak jednou ranou zabila hned několik much. Jednak získala záminku k zakročení proti srbským vlastencům. Dále mají kolaboranti na severu Kosova, jež jsou napojení na bělehradskou vládu, záminku k tomu, aby požadovali opakování voleb. Vrcholem byla reakce bělehradské vlády na útok, který ve skutečnosti sama zorganizovala. Nejen, že z něj obvinila údajné „extrémisty“, ale navíc v reakci na něj požádala západ, aby jí dovolil vyslat speciální jednotky policie na sever Kosova, aby zasáhly proti tamním Srbům, kteří propagovali bojkot voleb.

Téhož dne večer se v centru Bělehradu začali shromažďovat srbští vlastenci, aby oslavili úspěšný bojkot voleb. Celé město bylo ihned zaplaveno policií, která vlastencům znemožnila se shromáždit a přinutila je, se rozejít.

Násilnosti během kosovsko-albánských voleb a jejich neregulérnost

Pro úplnost dodejme, že kosovské volby byly doprovázeny bezpočtem dalších neregulérností a nesrovnalostí a jejich průběh rozhodně nelze označit za demokratický. Sami představitelé západních okupačních sil i kosovsko-albánské vlády opakovaně porušili pravidla, která sami stanovili. Navíc byl na Srby před volbami vyvíjen brutální nátlak, aby se voleb zúčastnili a jeho součástí byla i série explozí bomb na severu Kosova.

I tak ovšem byli Srbové, kteří se přece jen rozhodli s kosovsko-albánskou vládou spolupracovat a kandidovat ve volbách, znevýhodňováni a na řadě míst diskriminováni. Dle dohody mezi Bělehradem a Prištinou bylo Srbům na Kosovu slíbeno, že k volbám mohou jít se srbskými doklady. Teprve ve volebních místnostech ale zjistili, že Albánci i tuto část dohody porušili a že je k volbám nepustí bez kosovských dokladů. Ty přitom Srbové z principu odmítají, neboť tak nechtějí dávat nezávislému Kosovu legitimitu. Jedná se tedy o další ze způsobů, jak kosovské Srby přinutit, aby uznali nezávislé Kosovo.

Volby ovšem měly drsný průběh i mezi samotnými Albánci. Komunální volby se totiž konaly úplně v celém Kosovu, nejen v srbských enklávách. V rámci předvolební kampaně došlo opakovaně k incidentům, kdy po sobě příznivci jednotlivých kandidujících stran stříleli. Nejčastěji bylo pácháno násilí na představitelích těch albánských stran, jež jsou v opozici vůči režimu Hašima Tačiho. Vrcholem pak bylo zavraždění jednoho z opozičních kandidátů. Za tyto násilnosti jsou s největší pravděpodobností zodpovědní příznivci vládnoucí „Demokratické strany Kosova“ Hašima Tačiho.

Srbské vítězství

Jak je vidět, boj Srbů za Kosovo a Metochiji slaví úspěchy a to i přesto, že téměř osamoceni čelí západním mocnostem i nelegální kosovsko-albánské vládě. Navíc ztratili politickou podporu i od vlastní vlády, která raději spolupracuje s USA a EU. I přesto ale dokázali triumfovat a navzdory brutálnímu nátlaku i goebbelsovské propagandě zcela bojkotovali volby. O to víc je jejich vítězství obdivuhodné. Dokázali se úspěšně vzepřít západním mocnostem, kosovsko-albánské narko vládě i své vlastní prozápadní vládě. Nesmíme naše bratry Srby nechat osamocené. Oni v minulosti vždy stáli při nás! Proto je na čase, abychom i mi dnes stáli při nich a vyjadřovali jim podporu.

Čtěte také:

Odpor Srbů proti kosovským volbám

Humanitární mise EFSK – Kosovo a Metochije 2013 – 1. díl

 

Zdroje:

http://www.vaseljenska.com/intervju/predsednik-privremene-skupstine-ap-kosova-metohije-g-slavko-stevanovic-o-tek-zavrsenim-siptarskim-izborima/

http://www.blic.rs/Vesti/Politika/417244/Izlaznost-do-16-sati-na-jugu-KiM-oko-50-odsto

http://srbin.info/2013/11/rezim-u-strahu-jake-policijske-snage-rasporedene-na-trgu-rpublike-u-beogradu/

http://prvasrbija.com/pakleni-plan-rezimskih-medija-okriviti-desnicare-za-neuspeh-siptarskih-izbora/

http://srbin.info/2013/11/oliver-ivanovic-mnogo-nepravilnosti-tokom-glasanja/

 

 

Odpor Srbů proti kosovským volbám

Dne 3. listopadu se mají na Kosovu a Metohiji konat komunální volby. Ty představují pro další osud Srbů na Kosovu zcela přelomovou a zásadní událost. Srbové na Kosovu až dosud volili svou okresní a obecní samosprávu v rámci srbských voleb a srbské instituce na Kosovu tak fungovaly v rámci srbských zákonů a odmítaly se podřídit nezávislému Kosovu. Na nátlak EU a USA ovšem prozápadní srbská vláda podepsala dohodu o „normalizaci“ vztahů s pseudostátem Kosovo.

Na jejím základě se budou kosovské komunální volby konat také v srbských enklávách. To ovšem znamená, že srbské enklávy na Kosovu (jejichž nová samospráva vzejde z kosovských a nikoliv srbských voleb) se budou muset podřídit kosovsko-albánské vládě a srbské instituce na Kosovu zaniknou. Účast Srbů na těchto volbách by dala legitimitu „nezávislému Kosovu“. Vláda v Prištině by mohla tvrdit, že Srbové na Kosovu svou účastí vyslovili souhlas s nezávislým Kosovem a navíc se tak zbaví srbských samospráv a institucí, které se jí odmítají podřídit.

Pro kolaborantskou srbskou vládu by účast Srbů na kosovských volbách znamenala alibi, díky kterému by mohla říct: „vidíte, sami Srbové na Kosovu souhlasí s nezávislostí Kosova, tak není důvod, abychom mi nadále odmítali uznat nezávislé Kosovo“. Srbové na Kosovu chtějí právě z těchto důvodů tyto volby bojkotovat.

To je důvod, proč v poslední době v Kosovské Mitrovici tak často vybuchují bomby, jedná se o způsob jak zastrašit tamní Srby a přinutit je k poslušnosti. V souvislosti s tím došlo i k posílení západních okupačních sil v oblasti. S tím také souvisí nedávný útok na příslušníky mezinárodní mise EULEX, při němž neznámí pachatelé zavraždili jednoho litevského a zranili jednoho českého vojáka. S tímto zastrašováním Srbů souvisí také převelení elitní zpravodajsko-průzkumné brigády americké armády, která byla letos na jaře přesunuta z Afghánistánu právě do Kosova.

Kolaborantská srbská vláda lže svým občanům a označuje volby za „statutárně neutrální“ což je nesmysl. Snaží se Srby na Kosovu přinutit, aby se tamních voleb účastnili. Toho vláda dosahuje např. tím, že vyhrožuje lidem, že je vyhodí z práce ze státních institucí a podniků, pokud nepůjdou volit.

Celý sever Kosova, jenž je nadále kompaktně obýván Srby a jenž navíc dosud není podřízen vládě narko státu Kosovo, je však vyzdoben srbskými vlajkami a transparenty, které vyzývají, aby lidé bojkotovali blížící se kosovské volby. Kosovská policie sahá občas k represím proti tamním Srbům, šikanovala je a některé z nich zatkla s cílem co nejvíce zastrašit Srby a zlomit jejich odpor.

Srbové se však nedají. V posledních dnech došlo na severu Kosova k řadě demonstrací a veřejných shromáždění, zaměřených proti volbám a vyzývajících k jejich bojkotu. Včera se konal velký protestní koncert proti volbám a na podporu jejich bojkotu. Vystoupili na něm známí vlastenečtí zpěváci v čele s velmi populárním Ribljou Čorbou. Před několika dny Srbové očistili celou Kosovskou Mitrovici, centrum severu Kosova, od všech předvolebních plakátů a bilboardů, všechny je strhli a vyhodili. Těchto akcí se účastnily tisíce lidí. Media ovšem o akcích odporu proti volbám mlčí a neinformují o nich.

 


Video z akce očištění Kosovské Mitrovice od předvolebních plakátů a bilboardů, cílem je podpora bojkotu nelegitimních kosovských voleb

Dále na svou obranu vyhlásili Srbové na severu Kosova vlastní parlament, který ovšem srbská vláda odmítá uznat. Vládě přitom vůbec nevadí, že svými kroky vedoucími k uznání nezávislosti Kosova porušuje srbskou ústavu v níž jasně stojí, že Kosovo je neoddělitelnou součástí Srbska. Bohužel ani srbský ústavní soud nereaguje. Režim zašel dokonce tak daleko, že když dva funkcionáři vládní Srbské pokrokové strany prohlásili, že souhlasí s bojkotem kosovských voleb, byli za to ihned ze strany vyloučení. Jak je vidět projevy opravdového vlastenectví prozápadní režim netoleruje.

Také v Bělehradě srbští vlastenci demonstrovali proti kosovským volbám. V čele tohoto odporu stojí především Srbská radikální strana, jejíž předáci na Kosovu jsou hlavními vyzyvateli k bojkotu voleb. Jsou to především Zvonko Mihajlović a Dobroslav Dobrić, kteří byli našimi hlavními hostiteli v Kosovu během naší humanitární mise.

Bohužel mediální propaganda je zcela na straně režimu a media tak neustále šíří mezi lidmi lži a přesvědčují Srby na Kosovu, aby šli volit. Jak hrozná je tato propaganda ilustruje případ prozápadní srbské (americkým miliardářem Sorošem vlastněné) televize B 92, která zprávy z Kosova zařazuje do rubriky zpráv ze světa, nikoliv z domova. Stejně tak na kosovské Srby výhružkami i dalším tlakem působí také prozápadní srbská vláda.

Nejhůř jsou na tom Srbové v izolovaných enklávách v jižní části Kosova, na ně je vyvíjen největší tlak, a protože žijí v relativně malých enklávách, navíc obklopeni Albánci a také okupační mocí, pak nemají mnoho možností jak čelit danému tlaku. Srbové však nejsou zcela osamoceni, podporuje je ruská vláda, která oznámila, že odmítne uznat kosovské volby. K bojkotu voleb vyzvali Srby také někteří přední biskupové a metropolité Srbské pravoslavné církve. Doufejme, že přece jen co nejvíce Srbů odolá nátlaku a bude bojkotovat kosovské volby, aby tak ochránili to, co stále ještě zbývá ze srbského Kosova.

Koncert na podporu bojkotu voleb v Kosovské Mitrovici