Archiv pro štítek: pohostinnost balkánských národů

Mise na Kosovo a Metohiji 2017 – 3. díl

Pomoc rodinám a válečnému veteránovi

V předchozích dílech jsme se věnovali pomoci školám a křtu našeho kamaráda. Zatímco se jedna část naší výpravy měla to štěstí, že se účastnila křtu našeho druha, my ostatní jsme nakoupili pomoc v podobě hygienických potřeb a potravin pro chudé rodiny s malými dětmi. Rozdali jsme jim také oblečení a hračky, jež jste darovali. Pomohli jsme rodině Šarićů z Orahovce, která má tři malé děti, přičemž nejmladší děťátko bylo právě v tu dobu nemocné a hospitalizováno v nemocnici. Dále jsme pomohli ve Velike Hoči rodině Nakalanićů se třemi malými dětmi. Zajímavé je, že pan Nakalanić má za ženu Albánku. To možná někoho překvapí, ale Srbové si v poslední době berou relativně často za ženy Albánky. Více informací o této rodině I daném fenoménu se dozvíte ZDE. Dále jsme pomohli rodině Čukarićů, která má dvě malé děti. Čukarićové se vrátili do Velike Hoči z Bělehradu. Celkem jsme rodinám nakoupili pomoc v hodnotě 200,- €.

Předáni humanitární pomoci rodině Nakalanićů.

Předáni humanitární pomoci rodině Nakalanićů.

V rodině Šarićů sklidily úspěch u dětí především plyšové hračky.

V rodině Šarićů sklidily úspěch u dětí především plyšové hračky.

Velmi pozitivní je, že v Orahovci a Velike Hoči jsou v současnosti jen tyto tři rodiny natolik chudé, že potřebují pomoc. Všechny ostatní rodiny s malými dětmi si tam v současnosti mohou bez problému zajistit své skromné živobytí. V chudobě zde spíše žijí mnozí místní senioři, kteří v této oblasti primárně potřebují pomoc, jak nám sdělili představitelé místní srbské samosprávy.

U rodiny Čukarićů.

U rodiny Čukarićů.

Babička rodiny Čukarićů.

Babička rodiny Čukarićů.

V rychlosti jsme navštívili rodiny a předali jsme jim pomoc. Tentokrát jsme ani neměli čas s nimi posedět a popovídat si. Rodiny to mrzelo, protože nám připravily pohoštění, my jsme ovšem měli velmi naspěch. Poté jsme se opět sešli s druhou částí naší výpravy, která se účastnila křtu našeho kamaráda. Jejich program byl o poznání veselejší. Kněz z Orahovce, který křtil našeho druha, je všechny po křtu pozval do svého kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde u sklenky vynikajícího domácího vína oslavovali křest. Zároveň je proved krásným kostelem z 19. století, který jsme si pak prohlédli i my. Ačkoliv nás přesvědčovali, ať se k nim v oslavě a popíjení vína přidáme, museli jsme se namísto toho společně vydat na cestu zpět do středního Srbska. Nejprve jsme ještě přispěli 20,- € na léčbu mladé Srbky z jedné kosovské vesnice, která má bohužel rakovinu. Vyrazili jsme pak odpoledne a cestou jsme se jako každý rok zastavili u válečného invalidy Duško Pejaka a pomohli jsme mu částkou 110,- €. Pečuje o něj jen jeho stará a nemocná maminka, on má bohužel každodenní bolesti a peníze nutně potřebuje na drahé léky. Více se o něm můžete dočíst ZDE.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orahovci.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orahovci.

Poselství zní jasně!

Poselství zní jasně!

Večer jsme dorazili do Kragujevace a po přespání jsme na se na druhý den ráno vydali na cestu zpět do vlasti. Po cestě jsme ještě navštívili hrob Milici Rakić, kde jsme položili na hrob kytky a zapalili svíčku. Šlo o nevinnou dívku, která zahynula při humanitární pomoci letadly NATO. Více se můžete dočíst ZDE.

Čest tvé památce!

Čest tvé památce!

Konflikt na Kosovu nesouvisí s islámem

Mnoho lidí u nás i v Evropě se mylně domnívá, že kosovský konflikt je nějak spojen s islámem. Tento omyl je způsoben faktem, že kosovští Albánci jsou z velké většiny muslimové. Islám ovšem nepředstavuje žádnou motivaci pro jejich boj proti Srbům. Albánci jsou sekulární, islám pro ně není nijak zvlášť důležitý a jejich motiv je albánský nacionalismus. Tento boj vedou společně Albánci muslimové, katolící i pravoslavní. Jak již bylo řečeno, na severu Albánie žijí převážně katoličtí Albánci a na jihu Albánie pravoslavní Albánci a všichni svorně podporují muslimské Albánce na Kosovu.

Současný premiér Albánie a velký přítel nezávislého Kosova Edi Rama je katolík. Stejně tak vůdce boje kosovských Albánců proti Srbům Ibrahim Rugova byl katolík. V Prištině se staví velká katedrála, avšak stavbu velké mešity tamní režim nedovolí. Hašim Tači a další předáci kosovských Albánců navštěvují katolické kostely při významných křesťanských svátcích a tamní média o tom vždy informují. Mešity nenavštěvují buď vůbec, a pokud ano, pak o tom média mlčí. Kosovsko-albánští předáci se snaží přeměnit Kosovo k obrazu západu a Evropy. Mnozí zbožní muslimové z řad Albánců si stěžují, že postavení islámu bylo na Kosovu lepší v době srbské vlády než v současnosti.

Ničení srbských křesťanských chrámů a klášterů bylo motivováno etnicky a nikoliv nábožensky. Albánským extrémistům vadilo, že se jedná o symboly srbské přítomnosti na Kosovu. Dnes zvolili jinou taktiku. Dané chrámy a kláštery už nechtějí zničit, namísto toho prohlašují, že se jedná o původní albánské chrámy a kláštery. Nejraději by nad nimi převzali kontrolu a srbské mnichy by nahradili albánskými. Zatím se však tato jejich snaha naštěstí nesetkává s úspěchem.

 In hoc signo vinces!

In hoc signo vinces!

Shrnutí a poděkování

Již po šesté jsme se vydali na Kosovo a Metohiji, abychom společně s vámi ostatními pomohli tamním Srbům a podpořili jejich snahy o udržení tohoto posvátného území. Za tu řadu let jsme navázali mnohá přátelství, potkali spousty rodin plných dětí, kteřé dokáží ocenit i sebemenší pomoc, která pomůže víc, než si můžeme uvědomit. Podpořili jsme pár školních zařízení, vybavili desítky učeben technikou, která přibližuje výuku k českému školnímu standardu. Každoročně podpoříme desítky studentů, kteří dostanou balíček plný školních potřeb, které využijí při každodenní výuce. A to vše díky vám – štědrým dárcům a podporovatelům našich snah o pomoci tomuto etniku. Vám patří největší dík a věříme, že nás budete podporovat i v dalších ročnících tohoto projektu.

Hvala!

Mise na Kosovo a Metohiji 2017 – 2. díl

Pomoc základní škole ve vesnici Jasenovnik

V tomto dalším dílu naší reportáže Vám popíšeme letošní humanitární pomoc Srbům na Kosovu, jež se uskutečnila na konci září. V předchozím díle jsme popsali naši pomoc základní škole ve vesnici Paralovo. Z Paralova jsme pokračovali do vsi Jasenovnik, v níž se nachází škola, které poslední dva roky každoročně pomáháme. Tentokrát jsme ji navštívili již potřetí. Škole jsme darovali projekční obrazovku, notebook a další potřeby, především hygienické potřeby. Žákům, kterých je zde celkem 35, jsme rozdali balíčky se školními pomůckami a také nějakou tu sladkost a hračky. Právě plyšáci udělali dětem asi největší radost. O této škole i situaci v tamní vesnici jsme podrobně informovali v reportážích z předchozích let, více se toho můžete dočíst např. ZDE. Letos jsme pro školu nakoupili pomoc v celké výši 850,- €.

Radost dětí byla samozřejmě veliká.

Radost dětí byla samozřejmě veliká.

...

Plyšáci vždy vytvoří největší úsměv.

Plyšáci vždy vytvoří největší úsměv.

Stejně jako každý rok, i letos nás zde čekalo bohaté pohoštění. S místním učitelským sborem jsme zde vedli do večera přátelský rozhovor a přitom jsme hodovali a popíjeli místní vynikající rakiji. Zarazilo nás, že narozdíl od předchozí vesnice Paralovo, mají v této vesnici nadále problémy z místními albánskými kriminálníky a extrémisty. Důvod je ten, že ve vsi Paralovo jsou Albánci dominantní a Srbové jsou zde již jen menšinou a tak tamní extrémisté nemají důvod Srby utlačovat. Ve vsi Jasenovnik ovšem tvoří Srbové nadále relativní většinu a tak jsou pro albánské extrémisty stále trnem v oku a to vede k tomu, že dodnes pociťují diskriminaci. Místní albánská mafie donedávna pravidelně okrádala tamní Srby, ale také Albánce. Kradli jim hlavně dobytek a právě Srbové byli pro tyto kriminálníky snadnější kořistí. Nedávno byl ovšem šéf místní mafie, který byl zároveň velitelem lokální policie, zatčen. Tamní Srbové tak doufají, že se situace uklidní a dojde ke snížení kriminality.

Část školy je již mimo provoz.

Část školy je již mimo provoz.

Nástěnka na albánské části školy...

Nástěnka na albánské části školy…

...a kousek od ní i srbské obrázky - Sv. Sáva.

…a kousek od ní i srbské obrázky – Sv. Sáva.

Část srbského pohoštění.

Část srbského pohoštění.

Křest člena naší organizace

Jeden ze členů naší humanitární organizace se rozhodl, že přijme pravoslavnou víru a nechá se pokřtít právě na Kosovu. Ke křtu došlo v sobotu dopoledne ve středověkém klášteře Zočište, který je významnou srbskou svatyní. Více jsme o něm informovali ZDE. Zajímavé je, že součástí rituálu křtu je (zjednodušeně řečeno) plivání na západ, kde sídlí satan a naopak klanění se východu, který je sídlem Boha. Náš kamarád bere svou novou víru smrtelně vážně, stal se zbožným křesťanem, ve městě, v němž žije, chodí pravidelně každou neděli na mši, dodržuje půsty i další pravidla pravoslavné víry. Kmotrem při křtu mu byl samotný Zvonko Mihajlović, jeden z hlavních představitelů kosovských Srbů.

Bohužel jsme se této krásné a šťastné události nemohli účastnit všichni. Část naší sestavy musela zajistit pomoc pro rodiny. Časová tíseň tak mnohým z nás neumožnila zúčastnit se křtu. Velmi nás to mrzelo, ale nedalo se nic dělat. Humanitární činnost je hlavním smyslem našich cest na Kosovo a tomu vše podřizujeme.

Poděkování od dětí vám všem, kteří jste letos přispěli do tak úspěšné sbírky.

Poděkování od dětí vám všem, kteří jste letos přispěli do tak úspěšné sbírky.

Mise na Kosovo a Metohiji 2017 – 1. díl

Stejně jako každý rok, i letos jsme se opět vydali pomáhat lidem na Kosovu a Metohiji. Jedná se již o naši celkem sedmou humanitární misi na Kosovu, z toho šestou pod hlavičkou naší humanitární organizace Evropské fronty solidarity pro Kosovo (EFSK). I tentokrát byla naše akce mezinárodní. Společně s naší českou sekcí pořádali sbírku také naši slovenští a polští kamarádi. Na Kosovo pak jelo celkem 6 Čechů a jeden kamarád z Polska, naši slovenští bratři se k nám bohužel přidat nemohli. Jen pár dní po nás pak na Kosovo dorazil další tým, tentokrát organizovaný německou sekcí naší humanitární organizace a tvořený našimi kamarády z Německa a Polska.

Letošní sbírka byla opravdu mimořádně úspěšná, podařilo se nám vybrat opravdu velké množství finančních příspěvků a také ohromné množství oblečení a hraček. Jedná se o naši zatím druhou nejúspěšnější sbírku. Velký podíl na tom má mimo jiné také mateřské centrum Radka v Kadani, kde jsme měli možnost prezentovat náš spolek a pořádat přednášku o naší činnosti. Podařilo se nám zde vybrat část materiální pomoci, hlavně hračeky a školní potřeby. O další dary jste se postarali již vy! Především jsme dostali velké množství zimního oblečení, dvě projekční televize, pár pytlů plyšových hraček, zdravotnický materiál a jedno topné těleso. Podrobnější informace o tom kolik jsme v letošní sbírce vybrali uvedeme v závěrečném shrnutí v posledním díle série našich reportáží.

 

Návštěva kláštera Visoki Dečani

Na Kosovo jsme dorazili na konci září ve čtrvtek odpoledne. Nejprve jsme se ubytovali, jako již každoročně, v metohijské vesnici Velika Hoča u místních Srbů. Poté jsme se setkali s naším přítelem Zvonkem Mihajlovićem, předákem Srbů na jihu Kosova, bývalým starostou okresu Štrpce a bývalým poslancem srbského parlamentu. Společně jsme poté navštívili klášter Visoki Dečani, jeden z nejkrásnějších a nejvýznamějších srbských klášterů. Postaven byl ve 14. st., je zařazen na seznamu UNESCO a patří k nejvýznamějším památkám srbské historie. Nachází se v části Kosova, kde jsou dodnes mnozí Albánci vůči Srbům silně nepřátelští. Proto musí ještě dnes tento klášter hlídat jednotky KFOR. Ochranu naprosté většiny ostatních srbských památek již převzala kosovská policie.

Před bohoslužbou.

Před bohoslužbou.

Kniha hostů.

Kniha hostů.

V klášteře jsme se zúčastnili večerní bohoslužby, která nás všechny zcela uchvátila. Většina z nás se navíc pravoslavné liturgie účastnila vůbec poprvé. Bohoslužby se vedle mnichů účastnilo také množství místních Srbů. Mniši nás poté pozvali na skleničku jejich vynikající rakije a likéru. Popovídali jsme si s nimi a protože už bylo velmi pozdě, museli jsme se vydat na dalekou cestu zpět do Velike Hoče. Podrobnější informace o klášteru a životě Srbů v tamním regionu se můžete dočíst v naší předchozí reportáži ZDE.

Velika Hoča.

Velika Hoča.

Doba sklizně v plném proudu.

Doba sklizně v plném proudu.

Pomoc základním škole ve vesnici Paralovo

Díky množství vybraných finančních prostředků jsme mohli podpořit opět dvě základní školy a naše pomoc pro ně byla o poznání větší než v loňském roce. Opět jsme pomohli škole ve vesnici Jasenovnik a vedle ní jsme podpořili také školu ve vsi Paralovo. Obě školy se nacházejí v regionu Novo Brdo, ve kterém jsou životní podmínky Srbů dodnes velmi těžké.

Nejprve jsme v pátek dopoledne nakoupili v Prištině potřebné školní pomůcky. Poté jsme po poledni dorazili do školy ve vsi Paralovo, která má celkem 12 žáků. Další oddělení této školy v sousední vesnici má 20 žáků. My jsme pro všech 32 žáků připravili školní pomůcky a rozdali jsme jim také hračky a čokolády. Samotné škole jsme věnovali nový notebook, hygienické potřeby, promítací televizi i další učební pomůcky. Celkem jsme pro tuto školu nakoupili pomoc v hodnotě 850,- €

Nejnáročnější je vždy nákup.

Nejnáročnější je vždy nákup.

Rozdávání dětem je už hračka.

Rozdávání dětem je už hračka.

Někteří z nás v této škole nebyli poprvé. Když jsme před řadou let, ještě před založením EFSK, jeli na Kosovo poprvé s cílem pomoci tamním Srbům, navštívili jsme tehdy právě školu ve vesnici Paralovo a podpořili jsme ji už tehdy školními pomůckami pro její žáky. Během let jsme ale zapomněli na jméno vesnice. Když jsme se letos blížili k vesnici Paralovo, napadlo nás z legrace, že by se mohlo jednat o stejnou školu, vzhledem k tomu, že se nacházejí ve stejném okrese. Teprve, když jsme ke škole dorazili, tak jsme ji poznali a tamní učitelský sbor poznal i některé z nás, přitom ani oni netušili, že právě my přijedeme. Bylo to velmi milé a radostné setkání.

...

Škola Paralovo.

Škola Paralovo.

Vybavení tříd je velmi skromné.

Vybavení tříd je velmi skromné.

Ve škole na nás také čekalo vynikající pohoštění se spoustou skvělého srbského jídla a pití. Z rozhovoru s učiteli vyplynulo, že se situace v okolí jejich vesnice relativně zklidnila. Druhá budova školy v sousední vesnici je využívána jak Srby tak i Albánci, obě etnika zde mají odděleně výuku. Vztahy tamních učitelů Srbů i Albánců jsou naštěstí zcela bezproblémové a korektní. Dokonce ani Srbové žijící v dané vesnici nemají se svými albánskými sousedy velké problémy. Smutný je ovšem pokles dětí ve škole. Před několika lety, když jsme zde byli poprvé, jich bylo 18, teď jich je už jen 12. Bohužel mnozí mladí lidé Kosovo opouštějí a tak se zde rodí méně dětí.

Pohostinnost balkánských národů je bezbřehá.

Pohostinnost balkánských národů je bezbřehá.

Škola od nás obdržela kompletně vybavený notebook s projekční televizí.

Škola od nás obdržela kompletně vybavený notebook s projekční televizí.

Zajímavostí je, že v obou odděleních školy, které mají celkem 32 žáků, pracuje 40 učitelů. Jedná se samozřejmě o uměle udržovanou přezaměstnanost. Srbský stát úmyslně zaměstnává ve školách mnohem víc učitelů, než je reálně potřeba, aby je tak udržel na Kosovu. Jinou práci by si zde totiž kvůli ohromné nezaměstnanosti nemohli najít a museli by odejít do centrálního Srbska. I takto se srbská vláda snaží vytvořit na Kosovu pro tamní Srby podmínky, aby zde mohli zůstat.

Skromné vybavení místní počítačové učebny.

Skromné vybavení místní počítačové učebny.

Radost dětí budiž všem odměnou!

Radost dětí budiž všem odměnou!

Místnímu zdravotnickému středisku jsme také přispěli základními potřebami v hodnotě 200,- €, které upotřebí při ošetření jak dětí tak i dospělých. Po seznámení s místní zdravotní péčí a komplikacemi s ošetřením nemocných v albánských nemocnicích, jsme pevně přesvědčení, že v budoucnu budeme jistý díl pomoci směřovat právě sem, aby i srbské obyvatelstvo mělo lepší přístup k ošetření nemocných.

Předání zdravotnického materiálu.

Předání zdravotnického materiálu.