Archiv pro štítek: SRS

Zemřel Zoran Krasić

Bohužel musíme informovat, že po krátké nemoci zemřel velký muž srbského národa, místopředseda Srbské radikální strany, poslanec srbského parlamentu a především náš přítel Zoran Krasić.

Zoran Krasić se narodil 11. března 1956 v Bělehradě, ale svůj život spojil s městem Niš, kde prožil mládí, vystudoval postupně gymnázium a právnickou fakultu. V roce 1991 byl u založení Srbské radikální strany. Od roku 1992 do roku 2000 byl poslancem Jugoslávského federálního shromáždění za SRS. V letech 1998 až 2000 byl ministrem obchodu Svazové Republiky Jugoslávie. V roce 2008 až 2012 byl členem výboru pro finance Národního shromáždění Srbské republiky. Od roku 2016 byl opět poslancem srbského parlamentu.

 

Zoran Krasić

Zoran Krasić

Od prvního dne, kdy byl předseda Srbské radikální strany Vojislav Šešelj uvězněn v Haagu, stal se Zoran Krasić členem týmu jeho obhajoby. Přes toto všechno byl ale tím největším mužem svojí rodině, manželem své ženě a milujícím otcem svým dětem. Bylo nám velikou ctí, že jsme mohli tak velkého muže srbského národa poznat a stát se jeho přáteli! O to víc nás těší, že i on měl nás Čechy ve svém srdci. Sám Zoran Krasić přijal za Srbskou radikální stranu naše pozvání na oslavu státního svátku české státnosti. Jsme velice rádi, že právě on v roce 2013 navštívil Českou republiku a postupně v Brně a Praze, společně se svými kolegy ze Srbské radikální strany, přednášel veřejnosti o problematice Kosova a Metohije. 28. září 2013 se pak zúčastnil Svatováclavské manifestace v Praze, kde promluvil k veřejnosti!

 

Evropská fronta solidarity pro Kosovo jako spolek, ale i jednotliví členové i ostatní přátelé srbského národa se zármutkem vzpomínáme na velkého muže Zorana Krasiće. Každý z nás si drží ve své mysli osobní vzpomínky!

A jedno je jisté: Velcí muži neumírají! Hrdinové žijí navždy!

Bruselské impérium musí být zničeno! Gratulace dr. Šešeljovi

Evropský parlament ve čtvrtek 27. listopadu 2014 na základě chorvatské iniciativy schválil rezoluci, kterou odsoudila předsedu Vojislava Šešelja, který byl nedávno po letech protiprávního věznění propuštěn. „Slovutní“ páni europoslanci jsou znepokojeni nejen rozhodnutím haagského tribunálu, ale i tím, že se bývalý vicepremiér okamžitě po svém návratu do Srbska zapojil do politických aktivit své strany.

Národní demokracie, která je českým partnerem Srbské radikální strany, i další níže uvedené vlastenecké organizace by tímto prohlášením – Bruselu navzdory – nejprve chtěly co nejsrdečněji poblahopřát Vojislavu Šešeljovi k jeho návratu domů a popřát mu hodně zdraví a sil do následujících měsíců.

Ani v nejmenším se neztotožňujeme s rezolucí přijatou Evropským parlamentem, již vnímáme i jako nátlak na haagský tribunál, což je poměrně úsměvné, uvědomíme-li si, že on sám je politickým nástrojem v rukou amerických tajných služeb, jenž posloužil západním plánům na likvidaci Jugoslávie a Srbska. Rezoluce je ale zároveň očividným nátlakem na současnou srbskou vládu, která je ve zmíněném textu kritizována za nečinnost a lhostejnost k „nesnášenlivým“ a „podvratným“ aktivitám dr. Šešelja.

Chápeme, že politické elity „bruselského impéria“ jsou znepokojeny všemi, kteří se hlásí k vlasteneckým a konzervativním hodnotám bez ohledu na to, z které evropské země jsou. A Vojislav Šešelj je bezpochyby jednou z hlavních tváří odporu proti Evropské unii, globalizaci a americkému hegemonismu. Prohlášení Srbské radikální strany z 27. listopadu o nutnosti rozpuštění Evropské unie proto plně podporujeme, protože dobře víme, že právě ona je největší překážkou svobody a obrody našeho kontinentu a jeho národů.

Ať žije bratrský srbský národ!

Ať žije dr. Šešelj!

Ať žije svoboda!

 

Národní demokracie

Evropská fronta solidarity pro Kosovo

Vlastenecká fronta

České hnutí za národní jednotu

Kosovo je Srbsko

Humanitární mise na Kosovu a Metochiji 2014 – 1. díl

Jak jistě víte, vloni v červnu vznikla naše mezinárodní organizace Evropská fronta solidarity pro Kosovo. My Češi můžeme být právem hrdí na to, že jsme právě my stáli u zrodu této humanitární a osvětové organizace. V loňském roce jsme pořádali celkem tři humanitární mise na Kosovo. První mise se konala ještě před založením naší organizace a právě její úspěch byl hlavním impulzem ke vzniku EFSK. Následovaly další dvě mise, jedna mezinárodní a jedna ryze česká. Čtvrtá humanitární mise se konala před nedávnem a v této reportáži vám přineseme všechny informace o jejím průběhu a hlavně o tom, komu a jak jsme díky vaším příspěvkům pomohli. Dozvíte se rovněž řadu informací o aktuální situaci v Kosovu.

Letošní sbírku zahájila česká sekce EFSK na začátku srpna. Vedle financí jsme vybrali také množství oblečení a hraček. Oblečení bylo dokonce více, než kolik jsme mohli odvézt. To, co jsme letos neodvezli, věnujeme Srbům na Kosovu během příští mise. I tato naše mise měla mezinárodní charakter. Sbírka probíhala nejen v naší vlasti, ale pořádali ji také naši přátelé v Německu a na Slovensku. I tentokrát byla naše sbírka neobyčejně úspěšná a setkala se s velkým ohlasem. Vedle nás šesti Čechů se humanitární mise na Kosovu zúčastnil také náš německý kamarád. Přátelé ze Slovenska se bohužel osobně připojit nemohli, ale doufáme, že se na příští misi vydají společně s námi. Sekce EFSK z dalších zemí se na této misi nepodílely. Naše organizace se totiž rozrostla do velkých rozměrů (naši aktivisté a sympatizanti působí již ve 12 zemích světa) a proto je efektivnější uspořádat dvě samostatné mise, než pořádat jednu společnou a velkou. Sekce EFSK z ostatních zemí proto organizují další misi v listopadu.

Jednání s předními srbskými vlasteneckými politiky.
Jednání s předními srbskými vlasteneckými politiky.
 

Aktivisté EFSK a srbští vlastenci.
Aktivisté EFSK a srbští vlastenci.
 

Setkání se srbskými vlastenci a uctění památky obětí NATO

Do Srbska jsme vyrazili na začátku října. Již tradičně se naší první zastávkou stal Bělehrad. Jeli jsme přes noc a tak jsme si po příjezdu nejprve krátce odpočinuli. Po té následovalo setkání se srbskými vlastenci, především z řad Srbské radikální strany (SRS). Odpoledne jsme byli přijati v sídle SRS samotným místopředsedou strany Zoranem Krasićem. Tento významný srbský politik byl před rokem také naším hostem, kdy stál v čele delegace SRS, která navštívila české země, viz ZDE. Připomeňme, že Zoran Krasić byl přes 20 let poslancem srbského parlamentu a v letech 1998-2000 byl ministrem obchodu ve vládě Slobodana Miloševiće právě v době, kdy Srbsko vedlo válku na Kosovu a čelilo agresi NATO.

Setkali jsme se také s místopředsedkyní SRS Vjericou Radetou, rovněž někdejší dlouhodobou poslankyní srbského parlamentu a také s předsedou mládeže SRS Svetislavem Madjarevićem. Setkání proběhlo v hlavním sídle strany v kabinetu jejího předsedy Vojislava Šešelje, který je nevinný již 12 let držen ve vazbě v Haagu. Také na jeho podporu jsme pořádali již několik akcí, viz ZDE a ZDE. Po přínosném a přátelském jednání s vedením SRS poskytli naši aktivisté z Čech a z Německa rozhovory pro srbské dokumentaristy, natáčející film o ochraně tradičních křesťanských hodnot před vlivem západu a globalizace. O setkání informovala SRS na svém webu – viz  ZDE.

Další částí našeho programu bylo uctění památky obětí NATO bombardování Srbska. Nejprve jsme se odebrali na hřbitov v bělehradském předměstí Batajnica na hrob Milice Rakić, kterou ve věku necelých tří let zabila bomba NATO. Milica se tak stala symbolem dětských obětí agrese NATO. Srbská pravoslavná církev dokonce uvažuje o jejím svatořečení. Na její hrob jsme položili dvě kytice a zapálili jsme svíčky. Poté jsme navštívili památník všem dětským obětem bombardování NATO, který se nachází v centru Bělehradu. I zde jsme zapálili svíčky a položili kytici s nápisem „dětským obětem NATO“. Připomněli jsme si tak nejen dětské oběti agrese západu proti Srbsku, ale vůbec všechny dětské oběti agresí a bombardování NATO, USA a jejich spojenců, kdekoliv ve světě. Smutné je, že bombardování Srbska, stejně jako další agrese západu, plně podporoval náš tehdejší prezident Václav Havel. Jak je všeobecně známo, toto nechutné vraždění dokonce nazval „humanitárním“ bombardováním.

Hrob Milice Rakić – tříleté holčičky, která se stala symbolem obětí NATO.
Hrob Milice Rakić – tříleté holčičky, která se stala symbolem obětí NATO.
 

Kytice EFSK pro Milicu.
Kytice EFSK pro Milicu.
 

Aktivisté EFSK před pomníkem dětem, které zavraždilo NATO.
Aktivisté EFSK před pomníkem dětem, které zavraždilo NATO.
 

Cesta do Kosova a Kosovská Mitrovice

Večer jsme pak trávili v jedné příjemné bělehradské hospůdce spolu s našimi srbskými přáteli. Nechyběla ani místní kapela, která nám i dalším hostům hrála krásné srbské lidové a vlastenecké písně. Ideální to atmosféra pro zahájení naší mise. Po půlnoci jsme pak vyrazili na Kosovo a brzy ráno jsme dorazili do Kosovské Mitrovice. Zde nás přivítal Dobroslav Dobrić, předseda krajské organizace Srbské radikální strany na severu Kosova. Ten je bývalým poslancem srbského parlamentu a rovněž někdejším předsedou okresního zastupitelstva samosprávného okresu Zvečan na severu Kosova. S jeho pomocí jsme nakoupili potraviny pro ohrožené srbské rodiny a školní potřeby a sladkosti pro děti.

Kosovská Mitrovica je rozděleným městem. Sever města je srbský, zatímco jih je albánský, obě části jsou rozděleny řekou Ibar. Po celé roky stála na srbské straně mostu přes Ibar mohutná barikáda, která Srby chránila před útoky albánských extrémistů. Na nátlak západu však museli Srbové před několika měsíci barikádu strhnout. Zhruba na jejím místě teď stojí tzv. „Park míru“. Nedávné události však ukázaly, že tento krok byl předčasný. Jen pár dní po našem odjezdu se totiž albánští extrémisté, v reakci na fotbalové utkání Srbsko-Albánie, pokusili vtrhnout přes most do srbské části města. Zabránili jim v tom těžkooděnci mezinárodní policie EULEX a kosovské policie pouze za cenu velmi tvrdých střetů. Došlo dokonce k výhružné palbě ze samopalů. Je tedy vidět, že i přes dlouho trvající klidnější období, je situace v Kosovu nadále velmi napjatá a Srbové se kdykoliv mohou opět ocitnout v ohrožení. Tímto bychom ukončili první díl naší reportáže. V příštím díle se především dočtete o tom, jak jsme díky Vám pomohli rodinám Šapićů a Stanojkovićů.

Foto před nejnovějším vlasteneckým grafitem v Kosovské Mitrovici.
Foto před nejnovějším vlasteneckým grafitem v Kosovské Mitrovici.
 

Zde ještě před rokem stála barikáda chránící srbskou část města před albánskými extrémisty.
Zde ještě před rokem stála barikáda chránící srbskou část města před albánskými extrémisty.
 

Naše kampaň: Osvoboďte Vojislava Šešelje!

Před nedávnem jsme Vás informovali o tom, že jsme předali v kanceláři OSN v Praze stížnost na haagský tribunál a proces s Vojislavem Šešeljem, jenž se u tohoto soudu vede. V těchto dnech jsme zahájili pokračování naší kampaně na podporu Vojislava Šešelje. V Brně naši aktivisté vylepili velké množství plakátu jež informují o nespravedlnosti, kterou západní mocnosti prostřednictvím haagského tribunálu páchají na Vojislavu Šešeljovi.

Chceme tak jednak informovat českou veřejnost a rovněž také ukázat bratrům Srbům, že nejsou osamoceni a že i my protestujeme proti nespravedlnostem jež jsou páchány na jejich národě. Víme, že srbští vlastenci jsou z obdobných aktivit v zahraničí vždy nadšení a že jim tak dodáváme sílu a odhodlání, aby vytrvali v boji za svobodu. Nezapomínejme, že jejich boj za svobodu je bojem i za naši svobodu a že bratrský srbský národ stál v dějinách vždy pevně při nás. Proto je dnes na čase se Srbům za jejich věrné přátelství odvděčit.


)
Aktivisté EFSK v brněnských ulicích.
 

Vojislav Šešelj patří k nejvýznamnější srbským politikům, je předsedou Srbské radikální strany, nejvýznamnější vlastenecké strany v Srbsku. Jeho strana představovala hrozbu pro západní nadvládu nad Srbskem. Proto byl Šešelj postaven před haagský tribunál, aby tak byli oslabeni srbští vlastenci a upevněna nadvláda Washingtonu a Bruselu nad Srbskem. Šešelj je v Haagu vězněn již 11 let, přitom je stále držen ve vazbě a nebyl za nic odsouzen. Je totiž zcela nevinný a tak jej ani zpolitizovaný a protisrbský haagský tribunál nedokáže odsoudit a ačkoliv soud skončil již před téměř dvěma lety, dosud nebyl vynesen žádný rozsudek.

Absurditu tohoto stalinistického tribunálu podtrhuje také to, že je Šešelj obviněn pouze z tzv. verbálního deliktu, tedy z toho, že jeho proslovy měly údajně někoho inspirovat ke spáchání válečných zločinů. To je z právního hlediska zcela absurdní a navíc Šešelj žádné takové štvavé projevy nepronášel. V Haagu mu přitom za verbální delikt hrozí neuvěřitelných 28 let vězení. Kampaň na podporu Vojislava Šešelje je vedena také v dalších zemích. Kromě České republiky je vedena také ve Francii, kde byly obdobné plakáty vylepeny téměř v desítce měst po celé zemi včetně Paříže. Dále se obdobná kampaň připravuje také v Itálii a Austrálii.

Zde je článek, v němž se dozvíte další informace o stalinistickém haagském tribunálu: Protestovali jsme proti Haagskému tribunálu.
Více o Kosovu a Šešeljově Srbské radikální straně zde:
Rozhovor s místopředsedou Srbské radikální strany
Přednáška srbských politiků pro EFSK
Srbská radikální strana – 1/2
Srbská radikální strana – 2/2

Protestovali jsme proti Haagskému tribunálu

Aktivisté Evropské fronty solidarity pro Kosovo předali v kanceláři OSN v Praze stížnost na Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, jenž sídlí v Haagu. Tato stížnost byla adresována Radě bezpečnosti OSN se sídlem v New Yorku, jež je zřizovatelem daného tribunálu. Spolu s aktivisty Evropské fronty solidarity pro Kosovo se předání stížnosti zúčastnili také předseda sdružení Přátel Srbů na Kosovu Václav Dvořák a místopředseda strany „Ne Bruselu-Národní demokracie“ Ladislav Zemánek. Pracovníci kanceláře OSN naši stížnost převzali. Obdrželi jsme také jejich oficiální razítko, kterým nám převzetí žádosti potvrdili. Celý příspěvek

KosMet podruhé aneb předvánoční solidarita

Před vánočními svátky uspořádali další čeští aktivisté solidární akci pro Srby žijící v Kosovu a Metochii. Podpora to byla sice menší, co se týká finanční a materiální pomoci, zato spontánnější a obětavější. Však posuďte sami.

Nápad vyrazit do navždy srbského Kosova nevznikl spontánně, už nějakou dobu si říkáme, že tuhle cestu podnikneme s nějakou organizací, nicméně nám to pracovní povinnosti nedovolují a všechny možné termíny nás míjejí. Nezbývá nám tedy nic jiného, než se vydat na vlastní pěst, kontaktujeme našeho kamaráda Dimitrie Markoviće z Реци не ЕУ (Řekni ne EU) s prosbou, či by nám nedělal průvodce pro naši humanitární misi a k naší radosti souhlasí. Vybíráme vhodný termín pro všechny, objednáváme letenky a začínáme shánět peníze. Celý příspěvek

Humanitární mise Kosovo a Metochije 2013 – 4. díl: návštěva srbských svatostánků a pomoc pro veterána

V předchozích dílech naší reportáže, jsme popsali humanitární pomoc, kterou jsme poskytli základní škole a chudým rodinám s množstvím dětí. V tomto závěrečném díle se dozvíte jak o humanitární pomoci, kterou jsme poskytli válečnému invalidovi Duško Pejakovi, tak o tom kolik finančních i materiálních prostředků jsme v rámci sbírky shromáždili. Rovněž shrneme celou naší misi.

 

Návštěva srbských svatostánků

Po rozloučení s rodinou Kocinců se celá naše výprava odebírá do místa našeho nocování, kde je pro nás připraven jako poděkování pozdní oběd od našich báječných hostitelů. Není ale mnoho času a tak všichni nasedáme do našich vyprázdněných automobilů a vydáváme se do dalšího srbského kláštera nedaleko Prištiny – do Gračanice. Bohužel opět dorážíme již za šera a tak stíháme jen rychlou prohlídku a prohození pár slov s místními řádovými sestrami. Gračanica patří k nejvýznamnějším srbským památkám, je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V době naší návštěvy se zde konala večerní mše. Na zdi kolem kláštera se nachází ostnatý drát jako ochrana před případnými útoky albánských extrémistů. Protože se však klášter nachází uprostřed srbské enklávy, není důvod, aby jej chránili vojáci či policisté, tak jako jiné srbské památky. Čas nám je však v patách a my ještě dnes chceme navštívit památník Gazimestan.

Jedná se o památník slavné kosovské bitvy z roku 1389, nejvýznamnější bitvy srbské historie. I tento monument je chráněn ostnatými dráty a hlídkou kosovské policie. Protože už byla tma, byl památník uzavřen. Policisté, kteří jej hlídali, byli Srbové. Když jsme jim vyprávěli, že jsme na Kosovu věnovali humanitární pomoc tamním Srbům, rozhodli se, že nás mimořádně pustí k památníku. S jedním z policistů jsme vedli zajímavý rozhovor o tom, jak se žije Srbům na Kosovu. Ačkoliv diskriminace Srbů pokračuje, nedochází dnes již naštěstí v jeho kraji k vraždám. Ovšem ještě před několika lety páchali Albánci běžně teror proti tamním Srbům. Policistův bratr byl Albánci zavražděn při práci na poli na počátku okupace. Byl veteránem, jako dobrovolník bojoval ve válce proti Chorvatsku. V době, kdy jej teroristé z UČK zavraždili, byl ovšem civilistou. Policista přitom přesně ví, kteří Albánci jeho bratra zavraždili, žijí jen nedaleko místa, kde pracuje a on je běžně potkává. V Kosovu se ovšem žádné spravedlnosti bohužel nedočká a vrazi jeho bratra zůstanou patrně nepotrestáni. Všechny zločiny páchané na Srbech jsou totiž v Kosovu beztrestné.


Klášter Gračanica.
Klášter Gračanica.
 

Rozloučení se srbskými přáteli na Kosovu

Večer se všichni scházíme v jednom malém hotelu v městečku Zvečane nedaleko Kosovské Mitrovice, kde nás čeká závěrečná noc na naší pouti v této úžasné části Srbska. Během večera se většina z nás ještě více seznamuje s našimi zahraničními kolegy. Někteří z nás si i vyměňují kontakty a pomalu plánují další akci tohoto typu. Navíc měl jeden z italských členů naší výpravy narozeniny, ty jsme společně vesele oslavili.

Druhý den ráno jsme se loučili s Dobroslavem Dobrićem, naším zdejším hostitelem a jedním z předních předáků kosovských Srbů. Ten nám na památku i jako poděkování věnoval řadu darů. Předákům a hlavním organizátorům naší mise věnoval několik knih, alba se srbskými vlasteneckými lidovými písněmi a tradičními epickými písněmi o srbských hrdinech (tzv. guslarske pesme), dále nám daroval vlajku Srbské radikální strany a prvotřídní místní víno. Všem členům naší výpravy věnoval propisky a několik malých ikon s pravoslavnými světci. My jsme Dobroslavu Dobrićovi darovali na oplátku několik českých piv.

Ráno opět vstáváme brzy a překvapením na závěr pak byla kapela, kterou pozval náš hostitel Dobroslav Dobrić, aby nám ráno po snídani hrála na rozloučenou. Jednalo se o lidovou dechovou kapelu, která nám hrála srbské vlastenecké a lidové písně. Když jsme odjížděli, hráli nám Marš na Drinu, nejslavnější srbský vojenský pochod. Jednalo se o krásný zážitek, při němž jsme mohli poznat tamní kulturu. Navíc se pro nás jednalo o ohromnou poctu, neboť v srbské kultuře je pozvání muziky, aby hrála pro hosty, považováno za neobyčejnou čest. Poté již vyrážíme do Kraljeva, kde už na nás čeká válečný veterán Duško. Menší část českých účastníků naší mise navštěvuje pravoslavnou mši a po té pokračuje do Bělehradu, kde se setkává se srbskými vlastenci.



Nejslavnější srbský válečný pochod z 1. světové války „Marš na Drinu“, který nám při odjezdu hrála na rozloučenou lidová kapela srbské dechovky. Jedná se pro nás o velikou poctu a čest.

Společné foto aktivistů EFSK před klášterem Gračanica.
Společné foto aktivistů EFSK před klášterem Gračanica.
 

Pomoc pro válečného invalidu Duško Pejaka

Hranici mezi Kosovem a centrálním Srbskem přejíždíme bez problému. Poté přijíždíme do města Kraljevo, které leží ve středním Srbsku. Zde navštěvujeme Duško Pejaka a jeho maminku. Duško Pejak je válečným invalidou. Jako dobrovolník bojoval v letech 1992-1995 ve válce v Bosně. Byl těžce zraněn a již 18 let je na vozíku, navíc neustále trpí bolestmi a dvakrát denně jej navštěvují zdravotní sestřičky, aby mu daly injekci proti bolestem. Pečuje o něj pouze jeho nemocná maminka, která má 75 let. Duško Pejak je nejen válečným hrdinou, ale udělal na nás velký dojem také svojí lidskostí a dobrotou. Podrobnosti o něm i jeho životním příběhu se můžete dočíst v tomto článku:

Duškovi jsme věnovali jednak dárkový balíček, ke kterému jsme připojili i dvě česká piva a pak 220 euro jako finanční pomoc. Ty jsou pro něj velmi potřebné, neboť z těchto peněz bude moci zaplatit drahé léky, které nutně potřebuje. Duško i jeho maminka měli z naší návštěvy ohromnou radost, šťastní byli už jen díky tomu, že jsme si na ně vzpomněli a navštívili je. I přesto, že žijí velmi skromně, připravili pro nás nejlepší pohoštění, jaké si mohli dovolit a věnovali nám jako pozornost rakiji, med a chléb, vše domácí a velmi dobré. Duškovi a jeho mamince jsme vyřídili pozdravy od čtenářů našeho webu a i oni všechny vřele pozdravují a velmi děkují za pomoc. Neměli jsme ale mnoho času a tak jsme brzy museli pokračovat dál.


Aktivisté EFSK a válečný invalida Duško Pejak - předávání pomoci.
Aktivisté EFSK a válečný invalida Duško Pejak – předávání pomoci.
 


Duško Pejak nám ukazuje fotografii na níž je on za války spolu s frontovými kamarády, Duško je zcela vlevo.
Duško Pejak nám ukazuje fotografii na níž je on za války spolu s frontovými kamarády, Duško je zcela vlevo.
 

Naší další zastávkou byl Bělehrad, zde jsme ještě jednou na chvíli navštívili naše kamarády ze Srbské radikální strany v jejich sídle. Rozloučili jsme se ještě se zahraničními členy naší mise a pak jsme pokračovali v cestě domů. Do České republiky jsme dorazili v brzkých ranních hodinách.

V následujícím závěrečném díle naší reportáže se můžete těšit na shrnutí našich dojmů z Kosova a aktuální zprávy o tamní situaci. Samozřejmě zde uvedeme také informace o tom kolik finanční a materiální pomoci jsme přesně vybrali a kolik humanitární pomoci shromáždili také zahraniční účastníci mise včetně informací o tom, jak byla veškerá pomoc rozdělena mezi příjemce. Tento závěčný díl vyjde již brzy v následujících dnech.


DČeští aktivisté EFSK před památníkem kosovské bitvy na Gazimestánu.
Čeští aktivisté EFSK před památníkem kosovské bitvy na Gazimestánu.
 

Čtěte také:

Humanitární mise EFSK – Kosovo a Metochije 2013 – 1. díl

Humanitární mise EFSK – Kosovo a Metohije 2013 – 2. díl

 

Humanitární mise EFSK – Kosovo a Metohije 2013 – 3. díl 

 

Odpor Srbů proti kosovským volbám

Dne 3. listopadu se mají na Kosovu a Metohiji konat komunální volby. Ty představují pro další osud Srbů na Kosovu zcela přelomovou a zásadní událost. Srbové na Kosovu až dosud volili svou okresní a obecní samosprávu v rámci srbských voleb a srbské instituce na Kosovu tak fungovaly v rámci srbských zákonů a odmítaly se podřídit nezávislému Kosovu. Na nátlak EU a USA ovšem prozápadní srbská vláda podepsala dohodu o „normalizaci“ vztahů s pseudostátem Kosovo.

Na jejím základě se budou kosovské komunální volby konat také v srbských enklávách. To ovšem znamená, že srbské enklávy na Kosovu (jejichž nová samospráva vzejde z kosovských a nikoliv srbských voleb) se budou muset podřídit kosovsko-albánské vládě a srbské instituce na Kosovu zaniknou. Účast Srbů na těchto volbách by dala legitimitu „nezávislému Kosovu“. Vláda v Prištině by mohla tvrdit, že Srbové na Kosovu svou účastí vyslovili souhlas s nezávislým Kosovem a navíc se tak zbaví srbských samospráv a institucí, které se jí odmítají podřídit.

Pro kolaborantskou srbskou vládu by účast Srbů na kosovských volbách znamenala alibi, díky kterému by mohla říct: „vidíte, sami Srbové na Kosovu souhlasí s nezávislostí Kosova, tak není důvod, abychom mi nadále odmítali uznat nezávislé Kosovo“. Srbové na Kosovu chtějí právě z těchto důvodů tyto volby bojkotovat.

To je důvod, proč v poslední době v Kosovské Mitrovici tak často vybuchují bomby, jedná se o způsob jak zastrašit tamní Srby a přinutit je k poslušnosti. V souvislosti s tím došlo i k posílení západních okupačních sil v oblasti. S tím také souvisí nedávný útok na příslušníky mezinárodní mise EULEX, při němž neznámí pachatelé zavraždili jednoho litevského a zranili jednoho českého vojáka. S tímto zastrašováním Srbů souvisí také převelení elitní zpravodajsko-průzkumné brigády americké armády, která byla letos na jaře přesunuta z Afghánistánu právě do Kosova.

Kolaborantská srbská vláda lže svým občanům a označuje volby za „statutárně neutrální“ což je nesmysl. Snaží se Srby na Kosovu přinutit, aby se tamních voleb účastnili. Toho vláda dosahuje např. tím, že vyhrožuje lidem, že je vyhodí z práce ze státních institucí a podniků, pokud nepůjdou volit.

Celý sever Kosova, jenž je nadále kompaktně obýván Srby a jenž navíc dosud není podřízen vládě narko státu Kosovo, je však vyzdoben srbskými vlajkami a transparenty, které vyzývají, aby lidé bojkotovali blížící se kosovské volby. Kosovská policie sahá občas k represím proti tamním Srbům, šikanovala je a některé z nich zatkla s cílem co nejvíce zastrašit Srby a zlomit jejich odpor.

Srbové se však nedají. V posledních dnech došlo na severu Kosova k řadě demonstrací a veřejných shromáždění, zaměřených proti volbám a vyzývajících k jejich bojkotu. Včera se konal velký protestní koncert proti volbám a na podporu jejich bojkotu. Vystoupili na něm známí vlastenečtí zpěváci v čele s velmi populárním Ribljou Čorbou. Před několika dny Srbové očistili celou Kosovskou Mitrovici, centrum severu Kosova, od všech předvolebních plakátů a bilboardů, všechny je strhli a vyhodili. Těchto akcí se účastnily tisíce lidí. Media ovšem o akcích odporu proti volbám mlčí a neinformují o nich.

 


Video z akce očištění Kosovské Mitrovice od předvolebních plakátů a bilboardů, cílem je podpora bojkotu nelegitimních kosovských voleb

Dále na svou obranu vyhlásili Srbové na severu Kosova vlastní parlament, který ovšem srbská vláda odmítá uznat. Vládě přitom vůbec nevadí, že svými kroky vedoucími k uznání nezávislosti Kosova porušuje srbskou ústavu v níž jasně stojí, že Kosovo je neoddělitelnou součástí Srbska. Bohužel ani srbský ústavní soud nereaguje. Režim zašel dokonce tak daleko, že když dva funkcionáři vládní Srbské pokrokové strany prohlásili, že souhlasí s bojkotem kosovských voleb, byli za to ihned ze strany vyloučení. Jak je vidět projevy opravdového vlastenectví prozápadní režim netoleruje.

Také v Bělehradě srbští vlastenci demonstrovali proti kosovským volbám. V čele tohoto odporu stojí především Srbská radikální strana, jejíž předáci na Kosovu jsou hlavními vyzyvateli k bojkotu voleb. Jsou to především Zvonko Mihajlović a Dobroslav Dobrić, kteří byli našimi hlavními hostiteli v Kosovu během naší humanitární mise.

Bohužel mediální propaganda je zcela na straně režimu a media tak neustále šíří mezi lidmi lži a přesvědčují Srby na Kosovu, aby šli volit. Jak hrozná je tato propaganda ilustruje případ prozápadní srbské (americkým miliardářem Sorošem vlastněné) televize B 92, která zprávy z Kosova zařazuje do rubriky zpráv ze světa, nikoliv z domova. Stejně tak na kosovské Srby výhružkami i dalším tlakem působí také prozápadní srbská vláda.

Nejhůř jsou na tom Srbové v izolovaných enklávách v jižní části Kosova, na ně je vyvíjen největší tlak, a protože žijí v relativně malých enklávách, navíc obklopeni Albánci a také okupační mocí, pak nemají mnoho možností jak čelit danému tlaku. Srbové však nejsou zcela osamoceni, podporuje je ruská vláda, která oznámila, že odmítne uznat kosovské volby. K bojkotu voleb vyzvali Srby také někteří přední biskupové a metropolité Srbské pravoslavné církve. Doufejme, že přece jen co nejvíce Srbů odolá nátlaku a bude bojkotovat kosovské volby, aby tak ochránili to, co stále ještě zbývá ze srbského Kosova.

Koncert na podporu bojkotu voleb v Kosovské Mitrovici

Humanitární mise EFSK – Kosovo a Metochije 2013 – 1. díl

28.10. 2013

Autor: Redakce EFSK

Po více jak pěti měsících se čeští vlastenci, tentokrát v rámci nově vzniklé Evropské fronty solidarity pro Kosovo, vydali opět do tohoto překrásného kousku uloupené srbské země. Podzimní humanitární akce tentokrát nabyla mezinárodního charakteru, jelikož se akce zúčastnili i aktivisté z Itálie, Francie, Finska a dokonce i Brazílie. Celou akci organizovala Evropská fronta solidarity pro Kosovo společně s humanitární organizací SOL.ID. Češi shromáždili výraznou část humanitární pomoci pro Srby na Kosovu. Účast lidí z dalších zemí však byla velmi důležitá, neboť jim může ukázat cestu jak pomáhat Srbům na Kosovu a okruh lidí, kteří podporují srbské Kosovo se tak rozšíří v řadě různých zemí. Výzva s prosbou o přispění na akci byla společně s grafikou vyvěšena na různých internetových stránkách s dostatečným předstihem. A potvrdilo se, že to byla dobrá volba.

Samotná Evropská fronta solidarity pro Kosovo byla založena již v červnu letošního roku. V srpnu byla oficiálně vyhlášena sbírka na podzimní humanitární pomoc a pomalu se rozjela její propagace. První naší velkou akcí byla návštěva delegace Srbské radikální strany v Praze, kterou tvořili vrcholní srbští politici. Delegace této strany, jež je hlavní politickou silou v Srbsku, která brání srbské Kosovo, pobývala v naší vlasti několik dní. Právě my jsme byli jejími hostiteli v Praze. Uspořádali jsme zde veřejnou přednášku, na níž členové této delegace vystoupili, viz ZDE. Přednášku můžete zhlédnout ZDE, nebo také ZDE a ZDE. I na této akci jsme vybírali prostředky na naši sbírku. Delegace Srbské radikální strany vystoupila také na manifestaci českých nacionalistů organizované k poctě sv. Václava a také na přednášce Červenobílích v Brně. Na obou těchto akcích se rovněž vybírali finanční prostředky. Krom finančních příspěvků se shromažďovala také materiální pomoc, především oblečení a hračky.

Celá naše mise byla pečlivě plánována týdny dopředu. Na cestu jsme vyrazili v polovině října. Z České republiky se nakonec vypravují tři automobily plné humanitární pomoci a 17 odhodlaných dobrovolníků, kteří chtějí za každou cenu alespoň o trochu zlepšit situaci některých Srbů na Kosovu a Metochiji. Naše auta takřka praskají ve švech. Značnou část materiální pomoci jsme bohužel museli nechat doma, jelikož pro ní jednoduše nebylo místo. Do aut jsme tedy naložili ty nejpotřebnější a nejhezčí věci a vyrazili jsme směr Bělehrad. Materiální pomoc, kterou se nám nepodařilo odvézt, přepravíme do Kosova během příští mise, tentokrát ovšem zajistíme, abychom mohli do Kosova převézt neomezené množství humanitární pomoci.

 

Bělehrad, setkání s předními srbskými politiky a naše první aktivity

V brzkých ranních hodinách přijíždíme do srbské metropole, kde na nás už čekají přátelé ze Srbské radikální strany (SRS, informace o ní ZDE a ZDE a ZDE), kteří nám tentokrát s celou organizací naší mise značně pomáhají. Pro řidiče našich vozů je připraveno přespání v bytě jednoho z našich přátel a i zbytek posádky si může oddychnout v sídle strany. Po nutném odpočinku se postupně vydáváme poznávat krásy města na soutoku Dunaje a Sávy. Postupně se všichni setkáváme v jedné tradiční srbské hospůdce v centru, kde se dozvídáme detaily našeho večerního programu.

V podvečer se všichni včetně našich kamarádů ze zahraničí, kteří mezitím také dorazili, scházíme ve stranickém sídle SRS v centru města odkud společně vyrážíme do již připraveného sálu bělehradské radnice, ve kterém se bude konat konference pořádáná mládeží SRS. Konference se koná pod názvem: „Evropští antiglobalisté za srbské Kosovo a Metochiji“. Aktivisté SRS v rámci propagace celé akce rozdávali několik dní letáky v centru Bělehradu i na tamních vysokých školách. Sál je stylově vyzdoben vlajkami všech zúčastněných zemí a pomalu se zaplňuje stovkami příchozích Srbů. Jakmile sál zaplní téměř 400 posluchačů, konference pomalu začne. Nejprve na počest zahraničních hostů znějí české a italské lidové vlastenecké písně. Každý Čech jistě pocítil velikou hrdost, když slyšel v Bělehradě znít krásné vlastenecké písně svého lidu. Jednalo se o tradiční sokolské písně („Lví silou“ a „Spějme dál„). Po té následují srbské vlastenecké lidové písně a jejich sborový zpěv, včetně hymny SRS, jedná se o velmi působivý zážitek.

Po hudebním úvodu jsou všichni zúčastnění uvítáni příjemnou moderátorkou, která uvede prvního řečníka, jímž je český aktivista Patrik Vondrák. Patrikova řeč se nese v duchu zdůrazňování vzájemné propojenosti a přátelství českého a srbského národa napříč staletou historií. Taktéž dojde na tak ožehavá témata jako je nebezpečí globalizace či případný vstup Srbska do EU, před kterým Patrik důrazně varuje. Toto varování se nezakládá pouze na prázdných frázích, ale je doplněno mnoha příklady a statistikami samotné EU, která není nic jiného než jen ekonomický projekt nejmocnějších. Během projevu se českému nacionalistovi dostává hned několikanásobného potlesku. Celý projev je zakončen výzvou v srbštině, při které není dle nás překladu třeba: „Dragi prijatelji, mi u EU ne živimo u demokratskom ni ti u slobodnom društvu. Branite svoju slobodu! Branite svoj suverenitet! Branite svoje vrednosti! Branite svoju teritoriju! Kosovo je Srbija!“ Závěr projevu byl odměněn bouřlivým aplausem. Celý projev si můžete přečíst ZDE.

Po českém řečníkovi přichází na řadu dvojice italských aktivistů Matteo Caponetti za EFSK a Guglielmo Casalini za organizaci SOL.ID Oba dva projevy se nesly v duchu a důrazu na zachování jedinečnosti identity každého národa a nezpochybnitelném právu Srbska na svoji kulturní kolébku – Kosovo a Metochiji. Matteo mluvil v prvé řadě o Kosovu a svůj emotivní projev zakončil zvoláním, že chce zemřít za srbské Kosovo, což Srby nesmírně nadchlo a odměnili jej tudíž bouřlivým potleskem. Guglielmo mluvil, vedle Kosova, především o aktivitách SOL.ID v dalších zemích, o podpoře Sýrie a Bašára Assada a o humanitární pomoci, kterou poskytují různým etnikům v Africe či Asii. Všechny cizojazyčné projevy byly v sále simultánně překládány do srbštiny. Jako poslední se slova chopil zástupce předsedy SRS Nemanja Šarović. Ten vede stranu v době, kdy je její předseda Vojislav Šešelj již téměř 11 let protiprávně vězněn v Haagu a to bez jediného rozsudku. Obviněn je přitom jen z tzv. „verbálního deliktu“. Nemanja Šarović nám v prvé řadě poděkoval za pomoc, kterou poskytujeme Srbům. Dále zdůraznil, že z Evropy přicházelo do Srbska dosud jen zlo, které ničilo Srby, ale že my jsme Srbům ukázali, že Evropa není jen špatná a že obyčejní lidé nesouhlasí se zločiny svých vlád. Celou konferenci můžete shlédnout ZDE. Krátká videa z konference pak můžete shlédnout ZDE a ZDE. Fotogalerii z konference si můžete prohlédnout ZDE.

Při této příležitosti jsme měli možnost setkat se a seznámit se s řadou významných osobností. Krom již zmiňovaného Nemanji Šaroviće jsme se setkali také s místopředsedou SRS Zoranem Krasićem, jenž byl naším hostem v Praze a seznámili jsme se s Alexandrem Šešeljem, synem vězněného předsedy SRS Vojislava Šešelje. Vedle nich jsme se setkali s řadou dalších vysokých funkcionářů SRS.

Tato pro nás grandiózní akce mládeže SRS ohromila jak nás tak i všechny zahraniční účastníky mise EFSK. Pořádání konferencí v obdobném měřítku zůstává zatím pro vlastence z evropských zemí bohužel jen hudbou budoucnosti. Po skončení konference, které se zúčastnilo odhadem na 400 lidí různých věkových kategorií je pro nás v sídle SRS přichystána večeře, na hostině nechybí řada srbských specialit. Srbové nám tak opět ukazují svou nám již známou nesmírnou pohostinnost. Není však mnoho času na zbytečné oslavy. Cíl naší cesty byl jiný! Proto už ve dvě hodiny ráno konvoj pěti automobilů vyráží směr Kosovská Mitrovice. K našim autům se totiž přidaly dva minibusy s celkem dvanácti Italy, dvěma Francouzi, jedním Finem, jedním Brazilcem a jedním srbským překladatelem. Naše výprava tak byla konečně kompletní.

Příjezd do Kosova

K hranicím tohoto pseudo státu dorážíme časně ráno. Na hranicích nepotkáváme žádné Albánce, ale pouze Srby a příslušníky tzv. Eulexu, zde přesněji řečeno Němce, kteří kontrolují naše pasy. Vše se obchází bez jakýchkoli komplikací a my kolem osmé hodiny ráno dorážíme do Kosovské Mitrovice, kde na nás čekají přátelé ze SRS. Již z minulé cesty víme, že toto město je rozděleno řekou Ibar na albánskou a srbskou část. Na mostech jsou postaveny barikády a hlídkují zde vojáci KFOR. Srbská část je na první pohled daleko chudší. Nenajdete zde žádné velké obchody či naleštěné výlohy tak jako v albánské části, kde je dokonce rekonstruována mešita za přispění EU. Nenajdete tam ani obchody globálního rozměru, které se ovšem do albánské části již dostaly.

Po příjezdu nás uvítal a se vším nám pomáhal Dobroslav Dobrić. Ten je předsedou tamní krajské organizace SRS. Jedná se o jednoho z hlavních předáků kosovských Srbů. V letech 1997-2000 byl poslancem srbského parlamentu. V letech 2008-2012 byl předsedou okresního zastupitelstva v okresu Zvečane. V současnosti je zástupcem předsedy parlamentu kosovských Srbů, který tamní Srbové vyhlásili na svou obranu, před narkostátem Kosovo. Nejvíce se však náš hostitel vyznamenal před dvěma lety. Tehdy se Srbové na severu Kosova vzepřeli tlaku mezinárodních okupantů, kteří je chtěli integrovat do tzv. „nezávislého Kosova“. Na svou obranu postavili Srbové barikády a téměř tři čtvrtě roku hrdinsky odolávali útokům po zuby ozbrojených vojáků KFOR, přičemž na odpor se Srbové stavěli většinou pasivní rezistencí. V čele srbských barikádníků stál tehdy právě Dobroslav Dobrić.

V Kosovské Mitrovici na nás čeká i místní televize, která se o naší humanitární misi chystá natočit reportáž. Proběhnou tedy dva krátké rozhovory s Patrikem Vondrákem a Mattem Caponettim jakožto se zástupci EFSK. Rozhovor můžete zhlédnout ZDE. Následně je už čas na menší občerstvení a tak nás srbští přátelé vedou do menší kavárny, kde většina z nás doplňuje potřebné síly srbskými specialitami. V kavárně se dozvídáme, že večer před naším příjezdem ve městě vybouchla další bomba, která tentokrát zničila několik výloh. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Jednalo se již o třetí bombu, která v daném týdnu ve městě explodovala. Právě v této době v Kosovu rostlo napětí. 3. listopadu se totiž mají konat kosovské komunální volby.

Srbové na Kosovu až dosud volili svou okresní a obecní samosprávu v rámci srbských voleb a srbské instituce na Kosovu tak fungovaly v rámci srbských zákonů a odmítaly se podřídit nezávislému Kosovu. Na nátlak EU i prozápadní srbské vlády teď ovšem musejí kosovští Srbové volit své zastupitele v nadcházejících kosovských volbách. To ovšem znamená, že srbské enklávy na Kosovu se budou muset podřídit kosovsko-albánské vládě a srbské instituce na Kosovu zaniknou. Srbští vlastenci proto chtějí tyto volby bojkotovat. To je důvod, proč v poslední době v Kosovské Mitrovici tak často vybuchují bomby, jedná se o způsob jak zastrašit tamní Srby a přinutit je k poslušnosti. V souvislosti s tím došlo i k posílení západních okupačních sil v oblasti. Celé město je však vyzdobeno srbskými vlajkami a transparenty, které vyzývají, aby lidé bojkotovali blížící se kosovské volby. Dodáme, že jen pár dní po našem odjezdu, zahájila kosovská policie represe proti tamním Srbům, šikanovala je a řadu jich zatkla s cílem co nejvíce zastrašit Srby a zlomit jejich odpor. Rovněž jednotky KFOR zahájily v oblasti manévry s cílem zastrašit Srby.

V Kosovské Mitrovici končí první díl naší reportáže. Již brzy zveřejníme druhý díl a v něm se dozvíte informace o srbské enklávě Štrpce na jihu Kosova, v níž jsme pomáhali a především pak podrobnosti o základní škole a rodinách, kterým jsme díky Vaším příspěvkům poskytli tolik potřebnou humanitární pomoc.

Předák kosovských Srbů Zvonko Mihajlović nám děkuje

22.10. 2013

Přinášíme Vám poděkování jednoho z hlavních předáků kosovských Srbů a našeho hostitele Zvonka Mihajloviće:

Jménem svým i jménem všech Srbů žijících v okresu Štrpce a obzvlášť jménem dvanácti členné rodiny Radovana Stanojkoviće z obce Sušića a devítičlenné rodiny Vlade Kocinca z obce Popovca, velmi děkujeme za návštěvu a humanitární pomoc aktivistům Evropské fronty solidarity pro Kosovo.

Obzvlášť chci poděkovat iniciátorům a organizátorům celé této akce Janu Zorbićovi, Patriku Vondrákovi a Jiřímu Dudákovi z Česka, Matteu Caponetiovi a Gijejmu Casaliniovi z Itálie, ale také dalším přátelům srbského národa, kteří k nám dorazili také z Finska, Francie a Brazílie.

Zvláště velikou radost nám dělá fakt, že tito mladí lidé, většinou studenti, velmi dobře rozumí situaci, v které se srbský národ na Kosovu a Metochiji momentálně nachází. Poskytli nám tedy velikou podporu v tom, abychom pokračovali v úsilí za zachování Kosova a Metochije v rámci Srbska, navzdory kolaborantské politice vlády v Bělehradě.

Byli jsme ujištěni, že naši hosté, po té co se vrátí do svých zemí, budou pokračovat v šíření pravdy o všem co se děje v jihosrbských krajích Kosovu a Metochiji a že se budou snažit ovlivnit vlády svých zemí, aby přestaly ignorovat legitimní srbské národní zájmy.

Jedná se o první jejich návštěvu a budou následovat další. Srbsko má přátele ve světě. Srbsko potřebuje vlasteneckou a národní vládu, která vyvede zemi z krize.
SVOBODA PRO ŠEŠELJE!

 
Zdroj: ZDE